Rozsudek mezi rohlíkem a houskou

Politizace nesouměřitelných nebo naopak zcela stejných entit je hlavní náplní populismu. Pokud jsou nějaké pravdy pak je tvoří uvážlivý odstup. I ten však může být pěkně krvavý. Zkuste se mnou najít ten hlavní fake.

S odstupem let sice již chápu, ale nemohu se smířit s diletantstvím ve filosofii momentálních konjunkturálních zájmů. Jestli mi něco vadí, tak celý ten aparát generalizací a konečných řešení, které údajně zajistí definitivní vyřešení problému. Samozřejmě se to nikdy nemůže stát. To ale nebrání kdejakým čímanům bojovat za kdejakou zhůvěřilost.

Pokud něco stojí za námahu, je to ochrana života. Odpůrci ochrany života však mají jiné informace. Život pro ně nemá cenu. Mimo něj jsou všichni jen objekty, anonymní čísla apod. I zde na blogu mám vyhraněného depopulátora, který jasně vidí jediné konečné řešení ve snížení populace. Na takovém názoru by nebylo nic nelegitimního, pokud by tuto rétoriku nedoprovázely nepatřičné útoky na „hodnotu“ toho či onoho držitele života. Některým je prostě jasné, že jiní nemají na svůj život nárok. Můžeme vyzývat k plánovanému rodičovství, ale nesmíme nařizovat politiku limitního dítěte. Jedním z největších problémů současné Číny, která se nechala dohnat k regulaci porodnosti je šílený a nebezpečný převis mužské populace oproti ženám. Všichni ti nezadaní samečci se samozřejmě rozprchnou po světě a budou hledat ženy. Je to časovaná bomba socioekonomického úspěchu.

Smysl v rámci pečiva mají jenom rohlíky. Všechny housky je třeba zakázat, vyhubit a zapomenout. Je úplně jedno, koho si do rovnice dosadíte. Má to svou pevnou logiku. 1 – 1 = 0. Zastánci soužití tu rovnici vnímají jako 1+1=2. To je prostě čističům nešvarů prostě třídním trnem v oku. Není rozdíl mezi buržoazní štěnicí a nepřizpůsobivým. Ta doba nyní nastává. Oba extrémy se potkaly v politice a v pevném objetí devastují společnost. Smyslem je zakázat rohlíky, pardon housky. Už ani nevím proč. Nebyl to chleba?

Argumentovat můžete cokoli. Pokud nasednete do autobusu a zajedete si zaargumentovat třeba na výlet do Osvětimi, ocitáte se na rozhraní skutečně vážné pravdy o ochraně života. Jistý odpůrce té „fašistické ochrany života“ argumentuje, že žádné plynové komory nebyly. Zavražděných bylo jen pár, a byly to nejspíš jen „dopravní nehody“.

Zkuste porozumět tomu, co je pro člověka lepší. Život nebo smrt? A můžete tuto otázku nahradit pojmy rohlík nebo houska? O svém poznatku mi můžete dát vědět do zpráv pod příspěvkem .)