Raketka do Moskvy či Petrohradu

Nejnechutnější válečná kampaň v Česku trhá rekordy. Jakmile jde o podíl na zlu, tu jsou k dispozici tisíce ochotných. Já bych řekl spíše neinformovaných či dezinformovaných. Jde jen o byznys, životy Ukrajinců jsou vedlejší.

Sbírkovou kampaň uspořádala organizace Nadační fond pro Ukrajinu, jejímž majitelem a správcem je podnikatel Dědek (Jablotron). Takový miliardář by mohl raketku jistě koupit sám, ale proč nevybrat penízky na akcičku, která možná povede i k nějaké zajímavé zakázce? Výborně! Podporuj svého miliardáře. Miliardář, to je takový otec svatý. Jistě mnohý bude blahořečen, ale „Dědeček Jablotron“ obzvlášť.

Protože až raketka dopadne na Moskvu či Petrohrad, jistě vyletí nějaká nespravedlivá raketka či nemorální raketky na oplátku. Bude to tedy stát také i další ukrajinské životy. Jistě se donátoři akce třesou na výsledky. Třeba stotisíc mrtvých. Seznámky obětí. Otřesné fotografie. Úspěšní donátoři sundají ze stěny nezajímavé umělecké obrazy a vyvěsí si obraz skutečnosti. Výsledky masového zabíjení. Jistě bude uspořádána na oslavu nějaká veřejně eskalační párty či válečný ples, kde se bude plesat nad tím, že ukrajinská raketka zabila o deset lidí více než odvetné raketky nebo naopak. Ti lidé tam jsou jen objekty. Lidské zdroje pro demagogickou kampaň pro zbrojení z bezpečného gauče.

Doufám, že se současná mírová jednání nezvrhnou v opravdový mír. To by byla tragédie pro mnohé zbrojaře, kteří by museli chodit o žebrácké holi. O žebrácké holi by museli chodit i četní ideologové, kteří sice stále budou mít pravdu, ale jinak ani floka.

Je samozřejmě zajímavá otázka, co je na zbrojení jen služba byznysu a co je skutečné přesvědčení o spravedlnosti válečného konfliktu. Fakta jsou stále vedlejší. Stále je v platnosti usnesení české vlády o tom, že Rusko je agresor. Mnozí si z toho vydedukovali, že jak je někdo agresor, pak automaticky strana napadená je spravedlivá andělská enkláva, která je smutnou obětí imperialistického osudu.

Jeden můj bývalý kamarád se mi u piva svěřil, že slyšel o nějakých bojích před ruskou agresí. Prý tam vyhlásily neposlušní občané samostatnost a chtěli opustit Ukrajinu. Ale pravdiví morálníci tam poslali armádu a utopili tyto snahy v krvi. Dokonce prý mezi sebou Ukrajinci a Rusové dvakrát uzavřeli nějaké smlouvy, které ovšem neplnila hlavně ruská strana, ukrajinská jen trochu a v mezích spravedlivé pravdy. To by znamenalo, že se Ukrajincům jakýsi mír nabízel, ale oni odhadli svoje šance a začali ihned vítězit. Vítězství už je za dveřmi. Ještě jedna větší bombička a moloch se zhroutí. Já mu nevěřím ani slovo. Jak by to chtěl doložit, když vláda jasně vykládá a její usnesení v této věci je sledováno ostřížím zrakem. Chce snad ten opilec a dezolát, jen bývalý známý, říci, že nám vláda něco zatajuje? Přeci máme svobodu a demokracii a taková fakta by nebylo možné pominout? Nebo bylo?

Nyní se proslýchá opět v hospodě, že spravedlnost v nejbližší době dosáhne na Venezuelu. To nebude agrese, ale osvobození ropných nalezišť od drog. Nejhorší zločiny se projevují jako dezolátní levice. Kéž se to amíkům povede! Budu se modlit a pokud nějaká nadace svolá sbírku na bombu proti Venezuele, zase budu v první stovce donátorů.

Napište mi do zpráv, jak to vidíte vy. Že ty pověstné Minské dohody nikdy neexistovaly. Pokud ano, znamenalo by to, že nelze o problému uzavřít žádnou dohodu, protože ji nikdo nebude do budoucna plnit. Ale tomu bych u Ukrajinců nevěřil. Smlouvy nedodržují jen Rusové. Že? A nebojte se to těm mým bývalým přátelům natřít, žádný soucit, žádné pochopení či pseudo empatie. Pěkně zostra jako raketka Dana 1.