Představy kardinála Duky o totalitě jsou problém

a jsou zřejmě velmi podobné jako u extremistů Piťhy, Čunka, klanu Klausů, Okamury a všech mluvčích, kteří jsou schopni a ochotni vykládat humanismus a liberalismus jako fašismus

Přitom jedním ze základů netotalitní společnosti je respektování soudních rozhodnutí. Pochopitelně se může jednat o nespravedlnost, ale o totalitu?? Jak proboha? Žádám pro onen soud omluvu. Pan kardinál z rozčilení nemoudrého starého a zatrpklého muže obviňuje každého na potkání. V Partii Primy se dokonce rozkřičel na moderátorku, která jen tlumočila dotazy, na něž se de facto ptá Duky část naší liberální společnosti. Sice se jí potom omluvil, ale to nic nemění na tom, že není schopen moudrého nadhledu, který by k jeho postavení měl patřit.

Jak říkám, respekt k rozhodnutím soudů a k zákonům je zásadní. Pokud si myslí pan kardinál, že by snad církev katolická měla mít na něco zvláštního před zákonem nárok, pak žije ve špatném století. Já sice dovedu pochopit, že se jej může nějaká liberálně umělecká kritika dotknout, ale to zakoušíme všichni každý den. Od kritiky v zaměstnání, přes kritiku od partnerů až k ušklíbání našich pubertálních miláčků. Ale takový je život. Není dokonalý, a zřejmě to tak Bůh i chtěl, jinak by zaručil všem klerikálům ráj už na zemi.

Není to náhoda, že se pan kardinál rozčiluje a prská na náš svět. Není to tak dávno, co se o protestujících lidech v demokratickém systému, který zaručuje svobodu shromažďování, že je to lůza. Protože se obával, že ona demonstrace je namířena i proti němu. Možná byla a co? Podával ovšem pan kardinál žalobu na různé fašistické výroky svých podivných spoluobčanů? Vadila mu snad mávání šibenicemi na demonstraci proti současným zrádcům národa? Dokázal se snad hlasitě zastat ubožáků z nejubožejších, migrantů, jimž jeho vlastní papež umyl nohy? A jak se asi cítí v pozici papeže nepodporujícího klerikála? Proč se neobává o jednotu církve? Protože snad cítí, že by církev měla totalitně trvat na dogmatech, které vymysleli církevní hodnostáři, leckdy i bibli navzdory? (Můžete hledat léta, ale slovo celibát v bibli nenajdete.)

Nakonec to nejhorší. Špatný příklad katolické církve, která je v souladu s nejhoršími myšlenkovými proudy v naší zemi. Přitom by stačilo, kdyby alespoň katolická církev občas osvíceně mlčela. Pokud se představitelé církve vzdálí humanismu natolik, že je jen s nejvyšším úsilím rozeznáte od neofašistů, co se to té církvi stalo? Je myslitelné, aby v sekulární zemi vyslovovala neomaleně své názory církev jako v muslimských zemích. Katolická církev zřejmě význam sekularismu jaksi totalitně a nedemokraticky nerespektuje. Pokud se zaklíná poukazem na hrozbu LGBT+ pak se ocitá na jedné lodi s popírači holokaustu a podobnými kreaturami, používajícími tento polonacistický žargon. Je snad myslitelné označovat například současné židy v Evropě za nějaké ohrožení společnosti? Je myslitelné tvrdit dnes, že usilují židé o světovládu apod.? Ale klidně si to troufnou říci o komunitě LGBT+! Podle jejich vzoru se dnes již každý nahnědlý rétor opírá do všech zásad a hlasatelů humanismu. V tomto kontextu je vše dovoleno. Vrcholem všeho je hlášení pomatených, že liberalismus je fašismus.

Jednoznačně nejde o fakta. Jde o moc, ale i legitimitu něco takového tvrdit. Každý zkušený sociální pracovník vám ze zkušenosti řekne, že domácí násilí se nedaří tam, kde jej běžná společnost odsuzuje. Pokud vás v hospodě za zfackování místní štamgasti ocení, pak jdete a zfackujete manželku zas a k tomu ještě i děti. Ryba, a dnes bohužel ta křesťanská smrdí od hlavy. Nesmysly o fašismu humanismu hlásají ve svých pochybných tezích špičky křesťanských elit. Potom si každý občan může myslet, že takový postup je legitimní.

Dle výše uvedeného se bohužel musím chápavě ujmout i svědectví onoho uměleckého záměru, který prostě vyostřil strašnou pravdu viděnou z Balkánu. Symbol křesťanství Kristus znásilňuje muslimku. Co jiného je náš postoj k muslimským migrantům, ale i k balkánským muslimům, kteří žijí v Evropě bez problémů po staletí. Cílem chytré, milé a půvabné církve by mělo být zpochybnění nějakých takových uměleckých metafor diskusí a vlastním humanitárním přístupem. Ale naše katolická současnost je z hlediska elit velmi zpátečnická. Jistou nadějí je ostatní, normální katolický živel. Běžní věřící zcela neokázale na tuto politiku kašlou a nechovají se třeba ani vůči rozvedeným, jimž církev odmítá svátosti, nepřátelsky. Katolíci jsou skvělí lidé, jako my všichni, ale všude se najdou problémy.