Opatrujme se

Odmítám dnes na někoho útočit. Všichni jsme oslabeni a v ohrožení. Každý to vnímá jinak, pro chápajícího člověka je většina projevů pochopitelná. Více by mne těšilo, kdyby si mnozí položili také nějakou lidskou otázku.

Nikdo nás nemusí zachraňovat. Přesto se snad pro každého najde v okolí někdo, kdo pomůže, zachrání, opečuje potřebné, aniž by měřil, kolik vložil do systému. Přeji to každému bez rozdílu nějakých zásluh či prohřešků.

Díky každému, kdo sem vkládá nyní nějaká povzbudivá slova. Sice nemají nijak fantastickou odezvu, desítky frenetických komentářů, ale jsou jistě čteny se zapřeným zájmem. Každý potřebuje povzbudit, a kdo to nepřizná, potřebuje nejvíce.

Většina omezujících opatření se mi pochopitelně nelíbí, a že se jich bohužel většina dotýká mých zájmů i práce. Nicméně musíme v zájmu maximální možné ochrany řadu opatření strpět a brát to jako sociální trénink, sebezpyt vlastních bláhových nesmiřitelných požadavků. Trocha zen budhistického nácviku sebeovládání nám jenom prospěje.

Všem sílu, klid, trpělivost a nezbytný úsměv.