Nevědomost nebo lež aktéra spolku pro konání zla?

Bloger Nožička mystifikuje zdejší veřejnost svými dohady, ale možná v kontextu nutnosti konat zlo také třeba lže, aby dostal zastánce dobra do co nejhoršího světla. Je to nutné, aby bylo hůř nejen nám, ale i všem potřebným.

Kdyby se bloger Nožička místo dohadů podíval na nepřátelské stránky iniciativy  Češi pomáhají,  zjistil by, že iniciativa našich občanů pro pomoc sirotkům zdola se v určitém okamžiku setkala s iniciativou europoslankyně Šojdrové. To by pak ale nemohl  napsat,  že kdyby šlo o iniciativu Čechů zdola, nic by proti tomu neměl. Záměrně se o takové iniciativy nezajímá, takže mu není trapné je popírat. Kdyby si dal jen trochu práce, zjistil by však, že podobných iniciativ starších než tato poslední neúspěšná kampaň za záchranu „řeckých sirotků“ bylo a je více.

Náš ostudný státní i stádní postoj k této věci je bezprecedentní. Dokonce v průběhu narůstající koronakrize na západě přijaly některé západní země skupinky dětí či adolescentů z oněch řeckých táborů. Potřeba vykonavatelů zla, protože, kdo jiný může být opakem spolku pro konání dobra, jak píše bloger Nožička, než vykonavatelé zla? Jde snad o nějaký moderní satanismus? Nepochybuji, že se k blogerovi Nožičkovi přihlásí řada dalších statečných strážců zla. Je nad slunce jasné, co je na těchto postojích vzrušující. Je to perverze štěstí z cizího neštěstí, krátkozrakost v hodnocení humanitární a sociální situace, která do budoucna ohrožuje mír ve společnosti i ve světě.

Zajímavé je, že tito protagonisté nutné apokalyptické eskalace zla neustále volají po demokracii, po svobodě slova. Každý může hlásat, co chce. Žádné zákony jim v tom nemají bránit a z jejich pohledu ani nebrání. Hrdně se hlásí k tomu, co všechno je nedojímá, dokonce se hlásí i k rasismu. Stačí se podívat na mnohé kontroverzní diskuse, aby každému bylo jasné, že tito uražení a ponížení lidé mají nutkavou touhu provokovat a tyranizovat společnost. Pro trochu pozornosti šli by i za okraj lidskosti i práva. Tu a tam na to někteří sice doplatí, ale stále je zde mnoho ochotných příznivců nutného zla a stát se jeho hrdinným ochráncem je pravděpodobně i meta zdejší konzervativní pravice, která se v podobných názorech často rochní a mnohdy až milenecky souzní s extrémními asociálními postoji a názory. Proto je pravicová opozice tak neschopna porazit Babiše ve veřejných volbách, protože je ještě psychopatičtejší a sociopatičtější než samotný Babiš. Lidé se bojí eskalace nového léčení invalidity rozhodnutím ministerstva. Tupých asociálních škrtů, které sice momentálně něco ušetřily, aby to bylo všechno lépe ztraceno v následné finanční krizi. Kdo, kdy od pravice viděl v potřebnou dobu využité našetřené rezervy? Na to nám určitě nikdo neodpoví. Ale nevěcný posměch, ten přijde, na ten se zde s jistotu můžeme spolehnout.