Netanjahův nepříčetný bonmot

Nejedná se o střet civilizací. Je to střet mezi barbarstvím a civilizací. Je to střet mezi těmi, kdo oslavují smrt, a těmi, kdo světí život. Tolik Netanjahu v Kongresu USA, jenž mu zčásti tleskal ve stoje.

Bylo příjemné vidět, že mu netleskali všichni. Ono totiž na tom tvrzení není nic pravdivého, povzbuzujícího a směřujícího k míru a řešení. (Dále Netanjahu také konstatuje, že Izrael zvítězí.)

Otázka je, jak si může Netanjahu myslet, že mu celý svět zbaští jeho starodávnou tezi o barbarech. Barbaři se prý od civilizace liší tím, že oslavují smrt. Netanjahu nejmenoval Hamás, ale mluví o společnosti, která má rysy považovatelné za civilizaci, tj. má sadu svých hodnot, které mohou být zcela protichůdné mnoha hodnotám v ostatním světě.

Takovým příkladem je zajisté náboženství. Bohužel každé náboženství si vytváří texty pro eliminaci nevěrců, nepřátel a odpůrců. Dokonce i v zásadě mírumilovný budhismus má náboženské kruhy, které si vytvořily náboženské závazné texty a vymáhají nenávist a jednotu víry proti jinověrcům. Na Srí Lance většinoví Sinhálci - budhisté vymysleli, že vysídlí 12% Tamilce – hinduisty „zpět“ do Indie. Zdá se, že se Netanjahu shlédl v „sinhálském“ řešení konfliktu. Mrtvých budou tedy v Gaze další desetitisíce.

Náboženský text Palestinců – Korán je plný historického popisu násilí. Zastánci terorismu nebo původního práva vycházejícího z Koránu – právo Šaríja jsou připraveni fanaticky do poslední oběti zrealizovat své hodnotové – civilizační ideje. Přesto zůstávají obklopeni pokojným obyvatelstvem, které rozhodně neoslavuje smrt, protože zakládají rodiny, mají děti a snaží se protlouct v situaci, do které byli uvrženi.

Židovství má ve Starém zákoně rovněž popisy historického násilí, zejména z období dobývání země Kanaán. Právní jádro Starého zákona stanovovalo drastické tresty za kdejaký poklesek, stejně jako Korán. Trestem bylo i kamenování. V reakci na to novozákonní Ježíš přišel s hodnotou odpouštění. Nicméně evangelium svatého Jana je plné apokalyptických představ, které do hry vracejí starozákonní Boží soudy. Jan se jistě inspiroval Boží silou při zničení Sodomy a Gomory nebo rovnou lidstva celého v době potopy. Všichni lidé byli z pohledu božího zatraceni a utopeni až na vyvoleného civilizovaného Noema.

Netanjahu má doma vlastní Hamásky, extrémistické náboženské strany a hnutí, které se dopracovaly ke stejné oslavě smrti jako Hamás a mají velmi podobná hesla. Také chtějí zcela očistit izraelské území od všeho palestinského od řeky k moři. Přesto se Netnjahu stále cítí být pověřen civilizací pro boj s barbary. S neadresnými barbary. Klesá na jejich slabošskou úroveň, když se uchyluje k teroristickým útokům v zájmu likvidace nepřijatelné osoby.

Já si nakonec myslím, že nejde ani o boj civilizací. Příčetně smýšlející člověk klidně připustí komukoliv jeho boha, když mu ho necpe k uctívání. Prostoru a metod k věření dobrému je stále dost. Civilizace nemusí svádět boj, multikulturalismus nemusí selhávat. Selháváme my sami a snažíme se najít alibi, jiného viníka. Špatně jsme plánovali, podfinancovali, že se věc stala neproveditelnou apod. Když se s někým rozejdeme, také v reakci řekneme, že nás partner zklamal a láska selhala. Ale láska zvesela roste někde jinde dál. Živí se nadějí, fantazií a dobrou vůlí. Odměnou jsou pak pravidelné endorfiny.

Netanjahu pošpiní vše, co židé sami zažili za holokaustu. Koncentrační tábor – Gazu – na očích světa už vytvořili. Teď jen aby se z palestinských enkláv nestala Sodoma a Gomora. Názorově už to tak je. Jsme na pokraji, kdy ještě můžeme Netanjahua zastavit. Barbaři mezi námi jej však jistě podpoří.