Nesmíme ztrácet základní serióznost

Nejde o nějakou obhajobu jedné z válčících stran. Válka je vždy oboustranně špatná. Špatně vybavení vojáci, nedokonalé informace a neznámý charakter velitelů odkázaných na vlastní nekontrolovatelnou odpovědnost.

Názorový usměrňovač, bloger Ziegler, údajně odhaluje ve svém  posledním článku  lži o obětích na Donbase. Odhaluje ovšem i skutečnosti, které nedokazuje ani závěrečná zpráva současné ukrajinské vlády. Události kolem Majdanu nebyly ještě důsledně a nezávisle dovyšetřeny. Tu a tam se shromáždí pár dílčích speciálně zaměřených informací, ale závěr nejde nyní seriózně učinit.

Jak říkám, nelze hájit válčící strany, které poskytují záměrně falešné informace podporující probíhající boje. Bez nezávislých pozorovatelů jde vždy jen o dílčí sebraná data či výpovědi. Pan Ziegler se ovšem dovolává článku novináře Deníku cz a odkazujíce na jeho článek, jehož části různě přibarveně částečně cituje, vytváří bombastické, převratné titulky, které jeho články však obsahem nepotvrzují. Článek zmíněného novináře se datově odkazuje na  zprávu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.  Pan Ziegler tvrdí, že jde údajně o nejnovější. Ukažme si podstatu Zieglerovské přibarvenosti.

Článek Deníku cz se odkazuje na nedatovanou zprávu (nedatovanou ve smyslu, že nenajdete uvnitř souboru ani autora, ani datum vyhotovení). Zpráva se odkazuje na shrnutí údajů v období mezi 16.11.2019 až 15.2.2020. Nijak její údaje nezpochybňuji, ale rozhodně nejde o úplná aktuální poslední data, jak se tvrdí. To by tolik nevadilo, kdyby se současně netvrdily skutečnosti, které zpráva neobsahuje.

Na stránkách Vysokého komisaře OSN pro lidská práva můžete nalézt celkem přehlednou a stručnou  aktualizaci civilních obětí na Ukrajině  dokonce k 28.11.2022. Ve zprávě byste ovšem marně hledali viníky obětí, o kterých se referuje. Serióznost velí opatrně vycházet z logických předpokladů, z nich nejdůležitějším je fakt, kolik obětí se zjistilo na územích kontrolovaných jednotlivými stranami konfliktu. Závěr je jenom jeden. Oběti jsou na obou stranách, a to jak v řadách vojáků, tak civilů.

Pojem oběti není totéž, co mrtvý jedinec. Mezi oběti se počítají mrtví, kteří naštěstí tvoří cca 20 % udávaných čísel. Zbytek jsou ranění. Dalších obětí například vysídlení nebo hladu a chudoby, či jiných postižení bude bohužel ještě více. Údaje jsou natolik hrozné, že není třeba jakéhokoli lhaní, že konflikt na Ukrajině je již dějinnou tragédií, která se dotýká čím dál více civilního obyvatelstva. Žádná ze stran konfliktu nemá žádný bianco šek na další a další eskalaci.

Pokud má světová komunita rozum a poslední záchvěvy morálky, musí udělat vše pro důstojná oboustranná jednání o míru na Ukrajině. Západ se nemůže dál tvářit, že nebude s Ruskem jednat, že není o čem. Západ musí v jednáních vyvrátit argumenty, které nejsou údajně ze strany Ruska pravdivé. Usměrňování tisku a zákaz svobod vyjadřování, tedy i zákaz kladení jednoduchých či složitých nepříjemných otázek, není řešení ve stylu hodnot západu, které se desetiletí hlásají.

I západ má chyby a dopustil se jich i při řešení eskalace problémů na Ukrajině. No a co? Chybovat je lidské, ale omluvit se a napravit věci je božské. Odborná veřejnost stejně z většiny ví, jak se věci mají. Utajení prostě v současném světě není možné. To platí i pro Rusko. Pokud budou lhát, odborníci to musí vyvrátit. Nezávislá vyšetřování musí být začátkem vyhlášeného příměří, padni komu padni. Nakonec to tak s odstupem dopadlo i v Jugoslávii. Ovšem vždy někteří viníci uniknou nebo před rozsudky umřou. Musíme si přestat na západě nalhávat a podívat se na realitu. Nebezpečím nejsou nepříjemné otázky, ale doba, kdy už je nikdo nepoloží, protože svoboda bude zakopána.

Mírový pacifismus není kolaborace s jednou stranou, jak se zde snaží mnozí nalhat. Mírový pacifismus říká: začněte obě strany mluvit pravdu a obhajujte svoje argumenty čestně před nezávislou veřejností.