Není respekt jako respekt

V debatě pod mým posledním blogem se mi svěřil diskutující, že: … naprosto netušíte, co je respekt, co to znamená někoho uznávat a vážit si ho a místo toho mi nacpete takovou kejdu, jako jsou kecy o ceně života …

Vážně.

Současné vedení Prague Pride přecenilo českou xenofobní společnost. Uvěřilo při vytváření komunikační koncepce, že slovo „respekt“ je veřejnosti v plném rozsahu známo. To se ukazuje jako omyl. Těžko potom navazovat prostřednictvím postojových vizí dialog mezi lidmi u nás, natož chtít pochopení problematiky migrace.

Musíme začít pěkně od začátku.  Internetová jazyková příručka uvádí výklady: vážnost, úcta; strach (ASCS, SSČ). V nejobšírnějším Slovníku spisovného jazyka českého však uvádí významy dva: 1. vážnost, úcta; strach, bázeň – 2. šetrnost, ohled (SSJČ). Podobně  Slovník cizích slov uvádí: vážnost, úcta; bázeň, ohled.

Wikipedie ve své výkladové části uvádí: ohled, uznání, úcta. V obecném významu slovo vykládá ve filosofickém smyslu jako etický pojem. Takto jej známe, coby osoby s humanitním vzděláním, jako etický pojem. Výrazně se jím zabývali filosofové Kant, Lévinas a Buber. Nikdo z nich nebyl neomarxista. U Kanta je to více než jisté, neboť tento filosof zemřel o 14 let dříve, než se Marx teprve narodil. Etický rozměr slova se váže k významům vážnost, úcta, jež byly v komunistickém pojetí zglajchšaltovány. U starší generace lze tedy tolerovat pojetí slova spojené spíše se strachem, kdy si před tváří státu člověk musel svou existenci zasloužit. U generace polistopadové však by měl být etický rozměr slova znám. Zřejmě módní asertivita hlásaná na všech stranách od politiky po reklamu znovu naklání význam slova směrem ke strachu.

Plně to zapadá do soudobé mozaiky přístupů a názorů vypjatého individualismu, kdy stát je firma, která musí napřed maximalizovat zisk a teprve pak se může zabývat vážností a úctou třeba ke konceptu lidských práv. Proto má takový úspěch politická rétorika o parazitech, nepřizpůsobivých apod. Strach se umocňuje také skrytým poukazem hrozby v podobě nacistických pojmů. Topolánkova „noc dlouhých nožů“, Čunkův „pochod smrti této civilizace“.

Tak od zítřka jednejme, vnímejme, pišme v plném významu slova respekt.