Nepřestane a nepřestane. Obhajovat neobhajitelné. Koncentrovaná svoboda slova.

Izrael zada jako prvni krok a zasadni podminku k zahajeni jednani, propusteni rukojmich. Ti se prece nejsou vojenske osoby a niceho nedopustili. Proc to Palestinci neudelaji pane Hornere?

Tak zvaní Palestinci ve své Chartě uvádějí, žádné uznání státu Izrael, žádný mír se státem Izrael, žádné jednání se sátém Izrael.

Mimo tak zvaných palestinců na území státu Izrael žije 20% arabského obyvatelstva (zhruba 1,5 milionu), kteří mají stejná práva s izraelskými Židy. Arabové v Izraeli mají stejná práva, včetně hlasovacího. Arabové mají vlastní politickou stranu a zastoupení v Knesetu. Arabové mají stejné možnosti získat vedoucí pozice v zemědělských, průmyslových podnicích či ve službách Mají možnost si kupovat půdu vlastnit majetek. Arabští studenti mají volný přístup na střední a vysoké školy. Někteří dobrovolně slouží v jejich armádě i na velitelských postech. V Gaze bojuje pluk 651 složený z Arabů- muslimů, Arabů- křesťanů a Židů.. Ve Finku zastupuje stát Izrael Arab-muslim. V Turecku zastupuje stát Izrael Arabka- muslimka. Tisíce Arabů tak zvaných palestinců jsou zaměstnány v Izraeli.. Kdo však společně s Izraelci žít nechce, tomu je k dispozici rovnocenná, dokonce třikrát větší země na druhém břehu Jordánu, není tedy třeba „zahánět Izraelce do moře“, Izrael však jinou volbu nemá

Myslíte? Byl bych opatrný ve srovnání s jiným konfliktem a v důsledcích jednotlivých kroků. Například OOP byla v devadesátých letech Izraelem uznána jako zástupce Palestinců a změnilo se něco k lepšímu? Naopak. Mírová dohoda narazila na fanatický odpor přímo uvnitř OOP.

Jasně, a Rabin se zastřelil sám...

Pane Hornere, pojem „deeskalace terorismu“ zní stejně podezřele jako „umírněná vražda“. Podle Vás si „každá strana konfliktu vytváří eskalační narativ“. To poslední, o co má Izrael zájem, je eskalace konfliktu. Jakákoli eskalace je pro Izraelce krajně nevýhodná. Stačí se podívat na mapu. Izraelci ale zároveň nemohou ignorovat skutečnost, že muslimové na základě elementárního principu svého náboženství doslova musí usilovat o zničení Židů.

Izrael je jedinou skutečně funkční demokracií na celém Blízkém východě. A nejen to. Má nesrovnatelně kvalitnější vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, průmysl, vědu... Mnozí Arabové žijící na území Izraele už to dávno pochopili. Většinou jsou to křesťané, protože muslimové to pochopit nemohou. Pro ně je smrt Židů nadřazena naprosto všemu – i jejich vlastním životům.

Podle Vás je „terorismus válka poražených a ponížených“. Nikoli. Naprostá většina teroristů nikdy nesáhla na práci a přitom mají k dispozici velice drahý arzenál – peníze, zbraně, výbušniny... Teroristické organizace Blízkého východu mají k dispozici nepředstavitelné bohatství, a to i z našich daní. Kolik raket odpálil Hamás na Izrael za posledních deset let? Čtvrt milionu? Víte, kolik to stojí? A k tomu všechno, na co si vzpomenete, včetně stavebních materiálů (na tunely). Když se Izrael v roce 2005 jednostranně stáhnul z Gazy, tak palestinští Arabové během několika hodin úplně rozmlátili celou zemědělskou aglomeraci Guš Katif. Z místních Arabů se mohli stát milionáři s největším zemědělským potenciálem na Blízkém východě. Místo toho udělali ze všech hypermoderních skleníků střepy, a miliony Euro, které na pokojný přechod podniku do arabských rukou věnovala EU, vyletěly do luftu. Smrt Židů má přednost před vším ostatním. Tohle je skutečný blízkovýchodní „narativ“. Bohužel.

Podle Vás se pravdy nelze dobrat. To se mýlíte. Vy nejste schopen se dobrat pravdy.

Na fakta může pan Horner odpovědět pouze prázdnými floskulemi. Je bystrý, tak že zvolí variantu hrobového ticha.

(I)---Pane Hornere, nejprve se zastavím u toho, co jste napsal k mému příspěvku v článku p. Nožičky "Zatykač na Netanjahua aneb..." (23. 11. 2024). Podle Vás jde o Izraeli "jen o naprosté zničení a vyhlazení Palestinců, o žádný mír ". Tato nehorázná lež by Vás za normálních okolností vyloučila z jakékoli debaty vedené slušnými lidmi, ale protože zde na blogu tak úplně normální poměry nepanují (viz v mém případě nepoměr mezi extrémní tvrdostí trestu a skutečnou mírou provinění), budu pokračovat.---Dále jste napsal (tamtéž): "Nakonec nám řekněte, jestli se Izrael někdy vzdal okupace různých území, která mu prostě nepatří." Jistě, území, která v obranných válečných konfliktech Izrael obsadil a jichž se vzdal, stranou nechám co komu patřilo nebo nepatřilo, samozřejmě existují: Sinajský poloostrov (výměnou za mír s Egyptem), oblast Taby (po rozhodnutí mezinárodní arbitráže - tam šlo spíš o to, které historické mapy jsou platné, zjednodušeně řečeno), Pásmo Gazy (2005) a oblast A v Judeji a Samaří v důsledku Dohod z Oslo. Pak tu máme teritoria, která jsou mimo diskusi z bezpečnostních důvodů (Golany) nebo z politicko-historických důvodů (jakákoli část Jeruzaléma) a pak ta, která mohou být předmětem dohod - oblast B v Judeji. To ovšem předpokládá, že palesti nští Arabové skončí se svými maximalistickými nároky na Judeu a Samaří (100 % pro ně, 0 % pro Židy), to ale dřív velbloud projde uchem jehly. Mimochodem tvrzení, že Judea a Samaří patří pouze palestinským Arabům a nikoli Židům je všeobecně rozšířená lež, tak tomu prostě není a být nemůže. (I)Vysvětlení by přesáhlo rozsah diskusního příspěvku.

(II)---Pokud připomínáte Velkopáteční dohodu 1998, pak budiž řečeno, že severoirský konflikt měl poněkud jiný charakter, ale co je důležité: dohoda znamenala ukončení teroru. Přirovnáme-li ji k mírovým ujednáním z Oslo (1993 a 1995), pak je tu zásadní rozdíl: tato ujednání konec teroru provozovaného palestinskými Araby nepřinesla. I to by si vyžádalo delší příspěvek, nicméně platí, že někteří Arabové si neumějí udělat doma pořádek. Abbásova autonomie nedokáže pacifikovat teroristy na území pod svou správou, ba je i podporuje (finanční podpory, laxní přístup, adorace zabijáků) a centrální vláda v Bejrútu je zase mocensky impotentní vůči teroristům Hizballáhu. Pak má Izrael dvě možnosti: buď si nechat agresi teroristů líbit, nebo sáhnout k obraně. Sáhl k obraně, což by udělal každý normálně fungující stát na světě - a okamžitě je oheň na střeše a Netanjahua s Galantem ženou k soudu. Proč? Protože Palestinci...

Srovnání IRA-Hamás kulhá na obě nohy.

IRA přišla k jednacímu stolu.

IRA složila zbraně.

IRA během konfliktu neusilovala o zničení Spojeného království.

Hamás odmítá jednání.

Hamás nesloží zbraně.

Hamás usiluje o zničení Izraele.

A teď babo raď, jak ten konflikt deeskalovat.

K poslední větě. Porazit zlo a jeho nositele -dříve nacismus, dnes islamistický terorismus. V normálním světě reálné, v dnešním extrémně obtížné, protože zlo je z různých důvodů podporováno či tolerováno. To ale nic nemění na tom, že ve válce proti Hamásu a Hizballáhu je nutné pokračovat. Pak tu máme druhou možnost, kterou lze ilustrovat na příkladu pirátského gangsterství Huthiů. Nebudeme-li proti nim bojovat, a to intenzivněji než dnes, budou stále napadány obchodní lodě a gauneři budou civilizovanému světu diktovat svá pravidla (nejen nucené obeplouvání Afriky) a vlastně nás vydírat. V konfliktu s Hamásem a Hizballáhem je to podobné.

Zcela abstraktní kecy, které se snaží hodit všechno do jednoho pytle a nikdo vlastně za nic nemůže. Každý konflikt má svou historii a konkrétní viníky i řešení. Měli bychom vždy vidět, kdo začal a kdo je agresor.

Kdo tedy začal v konfliktu, který trvá stovky let?

Oslavování nejsou ti, kteří spravedlivě trestali, ale ti, kteří uměli ukončit.

Když ti "svobodní Palestinci" podporují Hamás, tak je to Hamás