Mezi lží a nedorozuměním

K jednomu výbušnému tématu máme nyní dvě trochu odlišné výpovědi o průběhu a významu. Prezident se domnívá, že velmi srozumitelně a jasně odmítl jmenování Filipa Turka. Protistrana se domnívá, že mlžil a udržoval věc otevřenou, aby získal čas nebo dál přemýšlel a projednával daný problém.

V rozhovoru pro iDnes prezident mj. řekl:

A protože jsem nabyl dojmu, že vyznění našeho jednání nemusí být panu předsedovi Motoristů zcela jasné jsem Petru Macinkovi za 15 minut poslal SMS, že: Ani na post ministra životního prostředí si nedovedu Filipa Turka představit.

Petr Macinka zveřejnil svou verzi:

SMS však nebyla zaslána přímo, ale prostřednictvím kancléře Vašiny, který mi zavolal a poté zaslal SMS následujícího znění:

Pane předsedo, ve Vašem případě to bude nejspíš zbytečné, ale po zkušenostech se špatnou hradní akustikou, chci znovu zdůraznit, že nová varianta, o které jsme spolu dnes poprvé mluvili, je variantou k zamyšlení. Bude určitě vyžadovat důkladné zvážení na vaší straně, koalice i mé. Berme ji stále jako pracovní, ne deal done. Děkuji za věcné jednání. Petr Pavel. ((až v) 16:20)

***

Ve výpovědích o stejné situaci jsou vždy s odstupem rozpory. Podrobnosti upamatování jsou prostě velmi odlišné. Proto se má jednat přímo a transparentně a ne v mnohoznačných jinotajích. Nedůvěru současné vlády vůči prezidentovi sdílím rovněž. Je mi jasné, že tuto prkotinu prezidentovi zastánci nijak sebereflexivně nepojmou. Lze na to samozřejmě pohlížet tak, že kandidát na ministra Macinka je mdlého ducha a neporozuměl a neuhodl zámysl prezidenta.

Vedle toho ovšem vyvstává i další otázka, jak asi dnes pohlíží prezident na nedoložená fakta o tom, co novinářka Deníku N zveřejnila o Turkových postech na Facebooku. Slíbila předložit důkazy, což dodnes neučinila a pan prezident k tomu nezměnil stanovisko. Přitom je jasné, že byl nespravedlivý – dezinformovaný a na základě bezdůkazní pomluvy poškodil vznikající vládu již v zárodku. Přesto tvrdí, že by s vládou rád jednal a vyjednával. Ale po výše uvedených zkušenostech by s ním každé jednání bylo rizikem dalšího nedorozumění.

Prezident jde prostě vládě po krku a pokouší se o zvýšení své moci. Ono by to nebylo tak zlé, kdyby on i veřejnost věděla, k čemu ji vlastně chce použít. Je nutno říci, že mimo maximální financování zbrojení, bezbřehou podporu Ukrajiny, zavedení Eura a Spojených států evropských nevíme o jeho plánech a způsobech realizace vůbec nic. Myslím, že se těmito otázkami zabývá jen hodnotově a realizaci by chtěl po vládě, která tyto jeho plány nesdílí.

Pak je ovšem přerušená komunikace přerůstající v pouhou kohabitaci zcela pochopitelná a jediná možná. Pan Prezident by nyní musel udělat nějaký transparentní vstřícný krok a nastolit nějaká ověřitelná pravidla komunikace, třeba na bázi společného komuniké, které by mohlo být i jen jednou větou nebo odstavcem sjednocené komunikace k danému problému. Jinak se ledy nepohnou.