Masový vrah versus masoví osvoboditelé

Dnes bych rád vyzdvihl neprávem pozapomenutého blogera Kroupu.  Jeho skvěle vyvážený článek  o tom, jak nechápe, proč někdo nechápe, je brilantní psychoterapeutickou prací. V závěru se dokonce těchto bláznů zcela demokraticky ptá, zdali jsou normální? A co mu odpovídají? Někteří se mu v diskusi pod článkem vzpírají. Fuj!

Putler je bez debat masový vrah. Na východě ještě vůbec v historii nikdo jiný nevládl, pokud opomeneme bezvýznamné jepičí režimy Kerenského těsně před VŘSR nebo podivně alkoholický režim Jelcinův, který hloupě předal vládu do rukou masového vraha.

Carské dynastie v Russku byly masově vražedné už z podstaty samoděržaví, které nemělo v ničem brutálním žádné hranice. To se naučili dílem od Mongolů, dílem od Vikingů. Slované jsou v tom trochu nevinně. Skrývali se v bažinách. Některým se podařilo uniknout na západ (např. Češi, Poláci), jiní museli zůstat a potýkat se s barbary východu a posléze jihu. Masové vraždění jim takto vstoupilo do krve. Ale nebudu se tady jen vytahovat svými hlubinnými znalostmi historie. Zpět ke geniu páně Kroupojc.

S masovým vrahem carem Mikulášem uzavřely státy Dohody pakt proti Trojspolku, ale masový vrah car selhal a byl nahrazen jiným masovým vrahem Leninem a postupně dalšími masovými vrahy z ideologické dynastie Leninistů. Svět se již tenkrát pomocí sankcí a izolace pokusil zničit masově vražedné Rusko, ale přes fakt, že tehdy ještě neměl Sojuz jaderné zbraně se to přes všechny spravedlivě osvoboditelské intervence nikomu nepodařilo.

V průběhu druhé světové války podepsali spojenci s masovým vrahem Stalinem smlouvy proti Hitlerovi a společně ho porazili. Západ by to jistě zvládl sám, ale neměl v té době mezi sebou žádného masového vraha, tak vzal zavděk karikatuře Čingizchána, Stalinovi. Masový osvoboditel své doby Churchill masového vraha Stalina demaskoval a západ se mohl od něj odtrhnout. Bohužel si mezitím dynastie vrahů Russka obstarala jadernou a později i vodíkovou zbraň.

Já jsem se bohužel narodil ve sféře dynastií masových vrahů a byl jsem jejich vlivem intoxikován ve svém kolektivním nevědomí. Snažil jsem se tomu vzdorovat a znesnadnil jsem si nejednou svůj socialistický kariérní postup. To kolísání, ta nejistota. V páté třídě jsem vyhrál třídní soutěž ve vyjmenovávání sovětských republik a jejich hlavních měst. Byl jsem spolužáky dokonce zvolen předsedou třídní pionýrské organizace. Při tom všem jsem netušil, že spolupracuji se spolumasovými vrahy. Vlivem rodiny jsem začal mít pochybnosti, které mi postupně znechutily režim spolumasových vrahů. Po revoluci si někteří všimli, že nejsem úplně komunistický živel a jako nestraníka mne umožnili zvolit na kandidátce tehdejší KDS na radnici Pražské městské části. Konečně jsem mohl jít studovat svou milovanou filosofii, ale filosofická fakulta se svým analyticko pozitivistickým nastavením se mi zdála příliš komunistická, proto jsem šel studovat teologie, kde je převaha idealistické doprovodné filosofie. Já vím, je to hrozné, jak člověk egoisticky má psát o někom jiném a neustále sklouzává k sobě. Zpět ke Kroupojc.

V konkrétně jasné době vyhřezne vždy podstata režimů založených na masových vraždách na povrch a stává se nepochybnou. Stejně tak vyhřezává druhá spravedlivá stránka masových osvoboditelů, aby ukázala na příkladech Kosova, Iráku nebo Afghánistánu, jak vražedně nespravedlivá je neNATOidní část světa. Po úplně dokonalém osvobození Afghánistánu však nemusel americký prezident tak oslavně manifestačně přenechávat Talibanu moderní výzbroj v hodnotě 10 miliard dolarů. Takový majdan nám nebyl zapotřebí a nabíjí se zde i pochybovačům, zdali některé oběti na Ukrajině nejdou na vrub i tomuto poosvobozovacímu majdanu. Přes všechny snahy si musíme všichni připustit, že jsme zde na východě všichni nějak spojeni nebo i ovlivněni spoluprací s masovými vrahy komunistických dynastií. Odtud ony pochybnosti. Nebyl den, aby se na našem okupovaném území nevraždilo v zájmu russké (tehdy ssovětsské) okupace. Plynovými komorami naší doby byly zaprděné kolektivní veřejné záchodky. Čím více se od této doby distancujeme, tím více nám hrozí opačný extrém. Vylejeme s vaničkou i dítě v nás. Ale nejde o nás. Jde o spravedlivé masové osvobození. Což správně chápou jen mladí muži nové doby, jakými jsou zdejší předvčera vyjmenovaní blogeři, ale hlavně bloger, jeho obzvláštní milost, Kroupojc Vladimír. On jasnozřivě a neideologicky čistě logicky dnes a denně dokazuje masově vražským spoluviníkům, zač je toho loket. Musíme se osvobodit od pochybností, které vyvolává strach z jaderných zbraní. Třetí světová válka není žádný problém, když je na vaší straně pravda a spravedlnost v maximální možné míře. A tak to je!

Myslím, že i blázni musí nyní uznat, díky Vladimírovi, že nejsou normální, když nemají ony jím přesně vyjmenované pravé postroje (pardon postoje). Spravedlivý a přirozeně konzervativní západ za nic nemůže. Za vším nešvarem stojí opět Německo spolu s Francií. Vždyť si představte jak mnichovansky garantovali Minské dohody mezi Russkem a Ukrajinou. Ty Minské dohody zcela lživě tvrdí, že lidé na východní Ukrajině mají nějaké problémy a jejich lidská práva musí být ochráněna pod dohledem vnějších mocností. Ukrajina přes tuto zjevnou nepravdu a nespravedlnost všechny položky Minských dohod plnila a úplně splnila. Přesto Russko zcela nespravedlivě, bezdůvodně a nevyporovokovaně napadlo mírumilovnou poklidnou zemi, která všechny své obyvatele spravedlivě milovala. Jak si toho Německo a Francie mohly nevšimnout???!!! Minské dohody pak mohou v mnoha lidech budit dojem, že věci nejsou tak jednoduché a bezduché, jak je zde někteří podávají. Někteří drzouni se dokonce neoprávněně ptají, k čemu byly tyto podivné dohody, komu potřebné? Nyní musí Německo a trochu i Francie ve vleku pykat. Zastávali se Russácka do poslední chvíle. To my jsme dnes jinačí západ, západnější než nějací umělí západlí vlastenci. Sláva Kroupojc, sláva masovému osvobození. Ukrajina forever!