Logikovzdorné hlavy

Z přesného přepisu komunikace redaktorky rozhlasu s panem Okamurou jasně vyplývají dvě věci. Jednak navzdory faktům se politik ve veřejném prostoru zcela iracionálně věnuje podsouvání nevyřčeného. Za druhé se …

politik domnívá, že veřejnoprávní médium je zde jen pro jeho potřeby, pro hlásání jeho názorů; a řekne-li se protivný názor jsou to lži, nikdy nic k diskuzi, k dokazování a k argumentaci.

Redaktorka se ptala na zdroj informace a proč se politik nechová zodpovědně a vyvolává tím negativní emoce. Není na tom nic podivného. Leckdy jde o zcela přesné vyjádření. Veřejný prostor zde není určen jen pro exhibice politických názorů, ale také pro ověřování faktů. I kdyby byl pan Okamura informovanější než paní redaktorka, měla rozhodně právo i důvod se na zdroj ptát. Normálně se odpoví, že zdroj je tento a jde se dál. Následoval výpad vůči redaktorce o údajném bagatelizování skutku znásilnění. Těch se opravdu páchá po světě denně stovky. Pokud se poukazuje hystericky na jeden případ, jenž uskutečnil právě cizinec tmavé pleti, je to vlastně bagatelizace ostatních bílých znásilnění. Není divu, že se prostřednictvím takto nekorektní politiky prosazuje neochota k podpisu mezinárodních závazků na ochranu ženy – Istanbulské smlouvy. Nezbývá než lhát. Lžou nehorázně i profesoři (viz pan Piťha a jeho kolektivní obvinění LGBT+ komunity z totalitarismu a násilného uchopování moci). Jsou to fantasmagorie. Rozumný člověk by se týden styděl sám před sebou, co z něj vyšlo.

Proč to dělají? Pro zábavu. Lechtivě nezodpovědná zkratka, kdy kohokoliv napadnu, právě že neprávem, to lidem přijde zábavné. My slušně vychovaní se pohoršujeme, ale účelu bylo dosaženo. Mediální humbuk je zadarmo. Negativní reklama mnoha lidem imponuje, protože takový výraz bezohledné umanutosti je považován za sílu. Je to však spíše psychopatie. Naše společnost je ovšem po komunistickém traumatu stále značně sociopatická. Na druhou stranu se ani sociopati nemohou donekonečna domnívat, že si společnost a sociofilové nechají všechno líbit. Vůči všemu se vytváří patřičně pružná rovnováha. Zatím nás ještě dostatečně chrání právo. Ale nebudou-li právo jednoho dne v rukou racionálně myslících bytostí, propadneme šílenství podobně jako Maďaři a Poláci.

Liberálové často líčí diktátorské hybridní režimy jen negativně, ale je vhodné přiznat, že na tom polofašistickém vedení státu i leccos funguje. Vleklé reformy se mohou prostě nařídit. Jaký směr naberou je lidem jedno, dokud se mají dobře. Je pravda, že italský i německý fašismus zhruba do prvního roku války situaci vlastních lidí výrazně zlepšil. Po obratu fronty se ovšem konstrukce vyčerpala. Podobně dopadl komunismus a dopadne tak i kapitalismus. Jaksi definitivně nastavená jediná ideální forma či metoda není nikdy udržitelná, ani samospasitelná. Lidé mají mnohem širší problémy v životě, které trh nedokáže vůbec uspokojit. Pamatuji se jak jsme se vysmívali marx-leninským poučkám o vrcholné fázi lidstva. Kapitalismus ve své anarchoiracionální koncepci začíná dělat stejnou chybu. Je opilý sám sebou a začíná mít tendenci absolutně vylučovat odlišnou imaginaci. Paradoxně obviňuje všechny z trestání a útlaku. Ani na vteřinu jej nenapadá, že třeba také někoho utlačuje. To je právě případ onoho skutečného pseudohumanismu, že se ptá, jak trpí jiní než já sám. Zamýšlí se sám nad sebou a považuje sebereflexi za podstatnou součást budoucí prosperity.

Okamurovy, ale i jiné zhovadilé jednoznačnosti nelze brát vážně. Není nutno je zakazovat. Je však nutno proti nim argumentovat a poukazovat na jejich absurditu. Myslím, že křiklouni po svobodě pro sebe, by se měli více zajímat, jaký svobodný prostor poskytují oni sami. Svoboda jisté redaktorky byla veřejně pokálena podsouváním nevyřčeného. Poukazování na jeden případ znásilnění, který se exkluzivně hodí do politického arzenálu je neodpovědnou lidskou chybou psychopata. Je to znevážení stovek dalších obětí, které jsou takto banalizovány. Znásilnění pana Okamuru jako problém vůbec nezajímá. Jen vytlouká kapitál pozornosti. Chytrý tisk by pana Okamuru konečně měl začít alespoň dočasně zcela ignorovat. Pan O by měl pocítit, co takový podsouvací a lživý terorismus znamená. Posměch a odpor společnosti.