Krize hodnot víry prizmatem zvykového práva

Víra jako souhrn dogmat, založených na letité kolektivní zkušenosti přirozeného cítění, naráží v současnosti na aplikaci výsledků vědy, která často „odporuje“ zdravému rozumu.

Nemůžeme se ve 21. století tvářit, že se od časů Ježíše Krista nic nezměnilo. V dobách, kdy se církev ještě angažovala v kosmologii, nemohl si žádný vědec, který primitivními dalekohledy a za pomoci výpočtů vysvětloval vesmír na základě pozorování a uvažování, jist bezpečností před církví.

Dějiny vědy znají ještě krutější příklady, kdy kvůli nevysvětlitelnosti mikrobiologických pochodů, které jsme ještě neuměli pozorovat, umíraly rodičky masově na  Horečku omladnic.  Bakterie jsou pouhým okem neviditelné, proto nikdo nemohl vysvětlit ani argumentovat ve prospěch úzkostlivého dodržování hygieny při zdravotnických výkonech.

Nemáme smysly, které by nám bezprostředně umožňovaly vidět makrokosmos či mikrokosmos v detailu. Pro mnoho lidí tak tyto světy vlastně neexistují a jsou odkázáni na libovolnou důvěru k tomu či onomu závěru pozorování. Moderní člověk však nemůže již existovat jen na svých reflexích a instinktech. Přesto se najdou lidé, kteří třeba věří zpochybňování americké cesty na Měsíc. Pro ně opravdu ještě nebesa představují obláček s pánbíčkem ve stylu Jeana Effela.

I křesťané se musí modernizovat. Kdyby chtěli být nepokrytečtí a konzistentní, museli by bydlet v základním zemědělském ubytování bez všech vymožeností techniky a zdravotnické péče. Prvotní církev neměla kostely. V průběhu historie se několikrát změnila mešní liturgie. Prvotní církev nediskriminovala ženy. Našly se ve středomoří i náhrobky katolických biskupek. Zpátečnictví současných katolíků je tudíž jen velmi málo pochopitelné. Rozhodně se svým konzervatismem neobracejí k původním křesťanům. Jejich současné postoje jsou nejblíže naduté politice ranně novověkého panství vrchnostenské oligarchie.

Pokud dnešní apologet pravé současné víry vysvětluje a nabádá k chování podle nějakých dogmatických vzorců, dělá tím katolicismu medvědí službu. Například při komentování sporné divadelní hry v Brně:

Ten problém není v míře inteligence potřebné k pochopení Frljičovy hry. Ten problém je v tom, že ve chvíli, kdy dojde k napadení hodnot, které jsou „prostým věřícím“ (ale nejenom jim), nade vše drahé, tak je už zkrátka a dobře nezajímá nic ostatního a začínají se chovat, jako matka, chránící své napadené dítě. Je to přirozená lidská vlastnost... a měl byste ji i Vy tolerovat.  -->

Propagování bezmyšlenkovitého chování a jednání ve prospěch víry ničemu neprospěje. Je to jen manipulace jedněch proti druhým. Výše uvedený odstavec bychom mohli přepsat do souřadnic libovolného názoru lidí, kteří mají ve všem předem definitivně jasno. Je jim to nade všechno drahé, takže to koukejte všichni tolerovat. To přece mohou říci všichni, třeba i nacisté. Člověk je v moderní době povinen myslet, přehodnocovat, rozvíjet spolupráci s ostatními na čím dál plnější planetě. Každý sice může vznášet nějaké nároky na základě svých přesvědčení, ale nemůže je vynucovat silou, pokud to není v intencích zákona.

Jestliže jsou dnes podle jakýchsi statistik „nevěřící“ u nás ve většině, pak se v Brně stalo to, že jinak smýšlející menšina přepadla většinovou uměleckou produkci s úmyslem diktovat většině, co je dobrým mravem či nade vše drahou hodnotou. Není to ale v přímém rozporu s kritikou aktivit LGBT+ ze strany křesťanů (Duka), že menšina se snaží diktovat většině?

I církev se musí modernizovat a s ní i všichni věřící musí začít žít ve stejné době jako většina světa. Nemůžeme se řídit zjednodušenými výklady života v rámci starověko-středověkých potřeb. I církev si musí přiznat, že létáme nad viditelná nebesa do vesmíru, že vidíme do nitra hmoty a rozeznáváme parazitické mikroorganismy, že začínáme chápat principy smysl genů etc.

Takovou mikrobiologií lidského společenství jsou humanitní vědy. Současný křesťan nemůže chápat básnický text bible a jeho systematickou provázanost bez vzdělání a neustálého přemýšlení. Nikdo si dnes nevystačí s tím, že mu někde řeknou, takhle to se světem je. Každý musí učinit a rozvážit sám, pokud je schopen. Rozhodně nejde o to, tento přístup přikazovat, ale pokud není někdo na myšlenkové úrovni doby, neměl by vstupovat do společenské diskuze a už vůbec ne násilným způsobem.

Chápu, že se křesťanům nelíbí zobrazení nekřesťanské představy o křesťanských postojích. Tyto představy nepřestanou ani nezmizí s tím, že je zakážeme v našem regionu. Musíme dnes čelit všeobecnému zpochybňování všeho otevřenou diskuzí, která by měla být co nejvěcnější. Nejsou zde jenom křesťané, ale žijeme v součinnosti a sousedství různých konceptů života, organizovaných i anarchistických. Je to tak, že Bůh tomu chtěl? Nebo chcete, křesťané (!?), jeho svět vyvracet a opravovat? I křesťané se musí naučit tolerovat jinakost, jinak se dostávají na scestí extrémismu, do blízkosti totalitních, vyvoleneckých a brutálních režimů.