Kontext a realita

Pokud se o něčem referuje kusým způsobem bývá realita zastřena odtrženým kontextem. Je to nejčastější a nejkýčovitější způsob podvodné rétoriky a psané ideologie.

Markantní případy jistě všichni známe. Ve vzteklé reakci člověk někomu nadává a třeba se sníží až k výhrůžce: „jestli vyhraješ tohle Člověče nezlob se, tak tě zabiju“. Měl by takový člověk jít sedět na léta do kriminálu?

Samozřejmě, že toho v životě řekneme mnoho přes nějakou pomyslnou morální čáru, ale může to být jen emocionální výlev, který okolí vnímá jako folklór a všichni dobře vědí, že se nic z toho, čím se hrozí nestane. Je to vlastně jakási poetická figura, které se v jazyce politické výmluvy začalo říkat nadsázka.

Leckdy se dokonce ani nadsázka subjektivně nevyřkne, ale lidé se baví o výrocích, které odsuzují, přičemž je řekl někdo jiný. Jistě lze pak udělat tendenční sestřih k obrazu takřka libovolného názoru. Pokud se takové věci odehrávají v diskuzích, je kontext takřka nerekonstruovatelný. Dokonce nelze vyloučit, že části diskuze neprobíhají jen na jedné platformě, ale mohou probíhat na dvou i třech místech současně. V mailu, telefonicky apod.

Jinými slovy, diskuzní příspěvky mohou být důkazem jen velmi výjimečně, rozhodně ne s odstupem let a rozhodně ne bez záruky, že jsou kompletní. Takového stavu myslím nelze dosáhnout třeba v kauze Filip Turek. Ale jsou i jiné případy, kdy tato možnost zásahu a postihu postrádá reálný základ. Vyskytly se případy různých střelců ve školách po celém světě. Po činu se najednou ukazuje, že v komunikačních kanálech byly příznaky budoucí události, ale nikdo to tak nepochopil a nevyhodnotil. Respektive neznám jediný případ, kdy by se na základě veřejné komunikace někomu překazil preventivně trestný čin.

Nyní je tedy snad jasné, že skutková podstata musí být naplněna, v právním smyslu se posuzuje pak i míra úmyslu. Bohužel můžete při jízdě autem neopatrností či nešťastnou náhodou někoho usmrtit, ale úkladná vražda by to nebyla. Proto se musíme především dívat na to, co dotyční propíraní „skandální mluvčí“ reálně dokonají. Není zas až tak podstatné, co kde řekli v nesouvisejícím či neúmyslném kontextu. Vzpomeňme na nešťastný výrok někdejšího prezidenta Zemana, že novináři by se měli střílet. Typická nadsázka, že ano? Mně se tím minimalizovaly sympatie k panu Zemanovi, a to nemám většinu novinářů rád, a bohužel se mi sympatie pro jeho bonmoty stále nevracejí. Mám jiný styl humoru.

Jsem rád, že na tomto blogu jsou samí pozitivní spisovatelé, kteří nijak neeskalují nenávist a umělým způsobem nevytvářejí vylhané konstrukce o tom, co třeba Filip Turek udělal. Jsme důkladně ochráněni zdejší milou redakcí blogu, která všechny delikventy včas ukázní a nepropustí ani zrnéčko zdáníčka, že by někdo zde mohl lhát a vytvářet nenávist. Všem nám zde společně děkuji. „Buďme dobří!“, (stále aktuální hláška z filmu Demilition Man (a vida, mám zde i odkaz na existující skutečnost).)