Konfliktní podsouvání kolektivní nenávisti

Jsem rád, že pan Fürst zvedl rukavici a snaží se o polemický přece jen dialog. Vynesl jisté teze, na které se pokusím mu zobrazit jiné vize a východiska. Samozřejmě se asi nevyhnu hodnocení či jednostrannému názoru, ...

Jsem rád, že pan Fürst zvedl rukavici a snaží se o polemický ale přece jen dialog. Vynesl jisté teze, na které se pokusím mu zobrazit jiné vize a východiska. Samozřejmě se asi nevyhnu hodnocení či jednostrannému názoru, ačkoli se snažím. Doufám, že se snaží všichni. Protože bez snahy se nedomluvíme a zbývá jen konfrontace bez východiska.

Zpochybňují zvěrstva spáchaná Hamásem 7. října 2023. Protestují na podporu Palestinců. Ale údajně nejsou antisemité.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/vlastimilfurst/kdo-nenavidi-izrael.Bg25010758

Nějací oni, zřejmě jistá kolektivně neidentifikovaná skupina odpůrců, zpochybňují zvěrstva spáchaná Hamásem.

Osobně

Prvotně se ohrazuji, že bych zpochybňoval zvěrstva Hamásu. Často se mi to podsouvá, zde v tomto prostředí, kde nelze nikoho pohnat za pomluvy k odpovědnosti. Kde se místo argumentace jen překřičujeme. Není divu, že to podobně vře v celé společnosti. Bez ohledu na dojmy, prohlašuji, že jsem nikdy ani náznakem nezpochybňoval a nezpochybňuji a nehodlám zpochybňovat zvěrstva Hamásu. Neprotestoval jsem, neprotestuji a nebudu protestovat na podporu Palestinců. Na žádné demonstraci mne nepotkáte, protože mám z masových akcí fobii. Jsem typický kavárenský povaleč, který o věcech rád principiálně rozjímá. Nic víc. Proto nejsem ani v žádné politické straně a nakonec jako osminový potomek židů nejsem ani antisemita.

Obecně

Jistě se takoví zpochybňovači najdou, ale kvůli tomu nelze za zpochybňovače prohlašovat neodpovědně kdekoho. Zde se ocitáme na vlně kolektivní viny, která bohužel protkává současnou komunikaci a je největší komunikační překážkou nejen v naší společnosti. Dikce kolektivní viny je esencí pomstychtivého narativu populismu. Redukce a zjednodušení jde ruku v ruce s falešným narativem levice versus pravice a vede vlastně až k marxistickým základům myšlení ve stylu pozitivistického materialismu. Proto se i postupy současné populistické „pravice“ tolik podobají někdejším komunistickým postupům. Současné pozitivistické filosofii západu schází jenom vedoucí úloha jedné strany a následný třídní boj. Ne, že by se o to leckde nepokoušeli.

Podpora Palestiny ale nemusí současně být schvalováním zvěrstev Hamásu. Palestinský boj za svobodu uznává bohužel zvěrstvům Hamásu motiv a z hlediska sebeobrany a narativu msty bohužel dokonce nachází jakési morální opodstatnění. Nelze tedy redukovat studentské či jiné veřejné názory na západě jen na jednoho jmenovatele podpory zvěrstev Hamásu. Je to protest proti neuznávání názorové platformy.

Pokud demonstranti skandovali, že Palestina má být svobodná od řeky až k moři, je to jistě smutné, ovšem podobně jako stejné heslo spoluvládnoucí partaje v Izraeli. Informujte se, kdo je Itamar Ben Gvir. Existují tedy i demonstrace a demagogická hesla proti Palestině a Arabům vůbec přímo ve vládnoucí klice v Izraeli. Poukazovat na takový fakt je nenávist vůči Izraeli? Rozhodně ne. Jde o vážnou obavu, že je Izrael na špatné cestě. Netanjahu je v jistých ohledech takovým Babišem izraelské politické scény. (Já bych Netanjahua v Izraeli nepodporoval, stejně jako nepodporuji Babiše, ale současně klidně kritizuji koalici Spolu. Koho budu volit, zatím netuším.)

Myslím, že diskuze studentů na západě by měla dostat formu a publicitu. Zjistili bychom, že vedle excesů jsou vesměs názory na problém často pozitivní z obou stran. Ono je těžké hlásat v Palestině nezávislý narativ, a bohužel se to pomalu valí i do Izraele.

O tom, že nejsem antisemita asi osobně pana Fürsta nepřesvědčím. Nebudu mu oplácet stejnou mincí, také bych ho uměl politologicky zařadit do kolektivní škatulky. Musím se smířit s tím, že když kritizuji konkrétně špatnou politiku vlády Izraele, nevyhnu se podezření mainstreamového ideového narativu o nepřátelích společnosti, kteří když nejsou s námi, jsou proti nám. Kde jsme toto heslo už mnohokrát slyšeli?

Závěr článku pana Fürsta je mírně zmatečný. Vyplývá jistě z toho, že nevidí žádnou pozitivní naději na dvoustátní sousedské soužití dvou na život a na smrt znepřátelených národů (politických entit). Je zde mnoho otazníků. Těžko chápat názor pana Fůrsta a považovat jej za morálně ospravedlnitelný. On se nakonec dostává na pozice neblahé izraelské krajní pravice (viz. Výše Itamar Ben Gvir).

Samozřejmě nejsou zmíněné krajně kolektivní narativy zaměřené na vinu a pomstu nijak optimistické. V jednom případě se převtělují do zvěrstev Hamásu a v druhém případě v potřebě bombardovací genocidy, vedoucí k vylidnění a likvidaci Gazy, jak v posledních vyjádřeních dokonce cynicky navrhuje prezident Trump. Proč nenavrhovat, aby odešli z Izraele Židé? Jsou logická pro i proti, narativy a jejich z venku viděná relativizace. Nejde o fotbalový zápas, ale o budoucnost a existenci celých generací velké skupiny lidí.

Lidé dnes mají rádi paralely. Jedním z uznaných zločinů Stalina nebo Maa bylo drastické přesidlování obyvatelstva, často právě v zájmu umlčení též etnických sporů. Nakonec i my jsme si odsunuli neloajální obyvatele – Sudetské Němce. Proč by tedy prezident Trump nemohl navrhnout přesídlení Palestinců? Nestává se tak trochu následovatelem oněch zločinců?

Na to se snaží naroubovat svoje téma zase jiný bloger, který má jasno v otázce pravdy a lži. Tak jednoduché to prostě nikdy nebude. Pravdě žádný populistický nátlak zájmového narativu neposlouží. Minimálně pouze poukáže k tomu, že nějaké momentální pomstychtivé vítězství nikdy neupevní pravdu, pokud nepřihlédne k uznání nozorů protistrany, totiž nestane-li se dobrovolnou dohodou. Pravda je konsens či společenská dohoda.

Bohužel v celé záležitosti máme přehršel těžce identifikovatelných narativních zdrojů. Mnoho informací je nutno brát s rezervou, zejména jsou-li ze sdělovacích prostředků jedné strany.

Proto se snažím objektivizovat svoje hlediska spíše z odborných studií než jen z tisku či sociálních sítí. V poslední době jsem pročetl či prostudoval např. tyto publikace:

Holokausty, Izrael, Gaza a válka proti západu, Gilles Kepel, Bourdon 2024

Na této zemi je pro co žít, podněty k osvobození Palestiny, Utopia libri 2024

Etnické čištění Palestiny, Ilan Pappé, Alarm 2024

Izrael ve stínu 7. října, rozhovor (redaktora Respektu) s Irenou Kalhousovou, Respekt Media a.s. 2024

Posledně jmenovaný obsáhlý rozhovor o aktuální situaci v Izraeli vychází v atmosféře, kdy dokonce i odbornice Irena Kalhousová je považována za podezřelou bůhví z čeho. Jen pro představu. Má částečně židovský původ, studovala na univerzitě v Izraeli, má v konečném důsledky názory sympatizující s Izraelem. Nicméně se v Izraeli setkává i přátelí s izraelskými Palestinci a přináší také jejich celkem objektivizující pohledy.

Přál bych si více sebereflexe v blogerských řadách. Méně projevů kolektivní nenávisti a postavení nemorálního podsouvání názorů mimo zákon, podobně jako například pomluvu. Za nesmyslné obviňování by se měla nést alespoň ex post finanční odpovědnost. Pokud si zdejší blogeři chtějí hrát na novináře nebo odborníky, musí za nimi i něco stát, třeba rozvaha a objektivní úsudek coby reflexivní korektiv.