Hannig Petr, lidský pohled

Mám trochu obavu, že mu zde na blogu nikdo zdravici nenapíše. Zřejmě nepatřil k oblíbeným blogerům, což je trochu s podivem. Nepochybně byl ovšem osobností hudebního života nejen z hlediska popu.

Když Pan Petr Hannig, zdejší bloger, jenž 21. ledna zemřel, kandidoval na prezidenta, zajímal jsem se více o jeho rodový původ. Kdyby třeba byl zvolen, mohl jsem mít předstih před bulvárem a rozumět tomu, odkud se osobnost pana Hanniga vzala.

Nepatřil sic k mým oblíbeným blogerům, často jsem se s ním názorově velmi rozcházel, ale na rozdíl od jiných si častěji udržel věcnost a jistou noblesu. Dalo se s ním trpělivě mluvit. Rozhodně nebyl mstivý a obtěžující, jako jsou dnes brunátní hoši, vyžadující souhlas s narativy současné vlády. Ale to je dnes už jedno. Dnes jsou z lidského hlediska důležité jiné pohledy.

Sám Petr Hannig vypustil rodové balónky přímo na internetu. Existují informace o jeho rodičích, což stačí na shromáždění základní rodové informace. Jeho česko německý nebo německo český původ není žádná nuda. Petr Hannig vzpomínal na svoje dětství v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kdy ještě nešlo o zanedbanou a vybydlenou zónu. Zmiňuje se dokonce o sousedu Oldřichu Novém, známém hercovi.

Měl takřka dokonalý dělnický až proletářský původ. Jeho rodiče měli štěstí, že nebyli pro německý původ otce odsunuti do Německa. Štěstí je ovšem relativní pojem. Mnoho odsunutých sudetských Němců mělo daleko lepší existenciální podmínky a také více svobody v běžném životě. I tak se dá říci, že nový režim po druhé válce dal panu Petrovi zelenou a umožnil mu studium. Dokázal své možnosti využít a dá se považovat za pilného intelektuála, dokonce třeba i polyglota, neboť ovládal pět jazyků.

Na sklonku 60. let působil v zahraničí, ale vrátil se do vlasti, což by mohl komentovat jen on sám. Rozhodně dostal šanci spoluformovat naš pop music, což nemuselo být zadarmo, ale také třeba mohlo. Kdo ví. Neslyšel jsem o něm žádné pokleslé informace, že by někoho potopil, spíše talenty vyhledával a pomáhal jim s kariérou, ovšem subjektivně vzato mnohým pomoci nemohl a jistě by se mu to dalo i nějak vyčítat. Nicméně jsem vážně neslyšel, že by někoho svým jednáním poškodil. Jeho pozdější politické ambice a názory to také nijak neovlivnilo. Nevytáhly se na něj nějaké nestravitelné aféry. Nicméně populárním politikem se nestal, jeho charisma nebylo nejpronikavější.

Maminka Vlasta Hannigová byla nemanželskou dcerou Marie Kejlové, jejíž otec (Václav Kejla) snad byl činovníkem České obce sokolské, což prý také pomohlo odvrátit poválečný odsun do Německa. Rodina Kejlů pocházela zčásti od Roudnice nad Labem, zčásti z Kolínska.

Tatínek František je v matrice zapsán jako dělník. Dědeček Eduard narozený roku 1888 v Předlicích (Ústí nad Labem) je zapsán coby strojvedoucí. Další předkové v linii přímé Ignác (1856) a Engelbert (1824) se narodili v Moravském Berouně (Olomoucký kraj) a živili se tkalcovskou profesí. Další praděd Ignác (1792) se oženil do Moravského Berouna coby vdovec. Vzal si dceru sedláka z místních Sedmi Dvorů. Zjistil jsem ještě jméno Ignácova otce. Jmenoval se Josef a pocházel z obce Vápenná nedaleko Jeseníku. Tehdy kolísal pravopisný přepis příjmení mezi Hannig a Hannich. Stále jsme na nynějším státním území, byť obec byla v minulosti známa německým osídlením a jmenovala se německy Setzdorf. Krásnou okolností je fakt, že současným starostou obce Vápenná je od roku 2018 Leoš Hannig, pravděpodobně možný příbuzný.

Pan Petr Hannig byl poslední desetiletí vdovcem, má syna žijícího v USA, který je matematikem – statistikem. Obávám se, že přes všechnu bývalou slávu bude umělecký odkaz pana Hanniga spíše zapomenut, což se právě děje, když potomci odejdou z rodné země. Přeju panu Petrovi lehkou zem a občasnou vzpomínku hudební, neboť komponoval i vážnou hudbu a třeba bude překvapivě objeven pozornými muzikology. Odkud vlastně člověk pochází, když má pestrý původ a jeho rody putovaly po vlasti, hnedle po zrušení nevolnictví? Patří pan Hannig Ústí nad Labem nebo obci Vápenné v Jeseníku? Těžko rozhodnutelná otázka soudobých dějin.