Co znamenají zásluhy v ústech nekompromisní pravice

Pro pravici neexistuje nic mimo kauzálně materialistické kategorie. Zásluha každého tkví jenom v tom, kolik vloží do systému a jenom tolik si z něj smí vzít. Všechno ostatní je krádež. Nevyčíslené zásluhy neexistují.

Absolutně správná a jedině možná metoda rozdělování zisku – neviditelná ruka trhu, bezchybně a jednou provždy určuje zásluhy přispěvatelů do systému, např. důchodů. Tento anarchistický přístup dnes moderně nazýváme anarcho-kapitalismus. Totální víra v trh, který vyřeší absolutně vše, je po všech historických zkušenostech naprosto směšná. Minimálně zde musíme vzít v úvahu námitku, že vedle trhu zde máme třeba pojetí zločinného podnikání. Prodej drog, obchodování s lidmi, ale také daňové úniky a špinavá ekologická výroba bez odpovědnosti za vlivy na zdraví snad něco znamenají. To se dozvíme v diskuzi, zdali i tento tržní úspěch zastíní absolutně ziskové nastavení extrémně pravicové mysli. Pokud by každé ziskové podnikání bylo bezmála svaté a vytvářelo zásluhy, jež nelze s ničím nevýdělečným srovnávat, pak můžeme konečně odhodit morálku a osvobodit nespravedlivě stíhanou lihovou mafii. Jenom vydělávali peníze a bylo to trošku nebezpečné...

Správňáckého pravicového ranaře prostě nějaké nezásluhy matek, pečujících osob o seniory a jiné profese nevytvářející hmotné statky naprosto netankují. Jde o to, co si urveš, a dějiny píší vítězové. Podle tohoto pravidla se střezme dostat do merku pohřebních služeb, protože ty v honbě za jediným smyslem života – ziskem, nezbytně musí vyrábět maximální počet nebožtíků a je-li jich nedostatek, pak si je musí pochytat někde na ulici. Péče se totiž poskytuje zásadně zdarma, ale rohlík zadarmo nikdy nebude. Zapoměňte na vztahy a už vůbec za námi nechoďte s nějakým přátelstvím, to jsou blbosti jen pro lůzry, kteří mají čas prodělávat. Nejhorší jsou potom tzv. přemýšliví zájemci, kteří si libují v teoretických disciplinách nějaké přiblblé vědy. Různí ti kavárenští povaleči filosoficko-archivně-knihovnicko šíleného ladění. Nejhorší z nich jsou však úplně zbyteční teoretičtí estetici a choreografové. Takové nezáslužné profese by vůbec neměly získávat důchod.

Koneckonců ani doktoři neprodukují žádné materiální hodnoty. Naopak, chirurg vám vyřízne kus těla, zubař vytrhne zub a za poničení organismu si ještě chce nárokovat odměnu. Kdyby byly povoleny absolutní, bolest utišující chemické preparáty bez jakýchkoliv netržních omezení, pak by nás nemohli lékaři vydírat mučivými bolestmi. Zkrátka zásluha je pouze v tom, zdali přeměníš kámen ve zlato a vymůžeš-li si adekvátní odměnu. Pokud ne, nemáš zásluhy žádné.

Zasloužilí mají jediní nárok na společné důchody. Třeba bývalí komunističtí pohlaváři a z titulu spolupráce s bývalým režimem jejich pohůnkové z vedoucích funkcí, ti tvořili hodnoty a dějiny, ti jediní mají nárok na důchody. Rozhoduje jen to, co urveš. Jiná morální či abstraktně rozumová kriteria nemají žádnou relevanci. Nejlépe by bylo vytvořit spravedlivý osobní rozpočet každého jedince. Od narození by se počítal kredit vydělaných peněz versus utracené prožrané nemocenské, škod y a důchody. Vyčerpáš a zemřeš. Takový je neúprosný zákon vyrovnaného rozpočtu. A bez milosti. Je jedno, zdali jde o tvou matku nebo marnotratného syna. A tak je to na tom světě odjakživa kapitalisticky dáno a nikdy jinak.

Jediný tržní odkaz, jenž v tomto smyslu má hodnotně záslužnou relevanci je odkaz na nejosvícenějšího z nejneohroženějších, nekompromisních pravých blogerů,  stále "nejpřiokrádanějšího"  Petra Buriana.  Sláva mu! Šichtařová až na druhém místě ...