Pane Hornere, napsal jste z mého pohledu dost ambivalentní názor. Přesto všechno, já sám váš často s chutí kritik, musím vám dnes dát karmu. Váš názor se mi jeví jako "objektivně objektivní".

Autor zřejmě nepochopil, že se zde hraje hlavně o to, jestli si premiér Fiala nechá vnutit prezidentovu vůli a dostane se tak do stejně submisívního vztahu k hlavě státu, jako Babiš. Na obsazení postu ministra zahraničí ve skutečnosti až tak nezáleží - pokud by výkon jeho funkce nebyl v souladu s koncepcí vlády, nebyl by žádný problém ho vyměnit. Děje se tak v každé vládě.

Zeman je psychologicky velmi zajímavý případ, bohužel v této zemi žádný odvážný psycholog, který by to otevřeně popsal, asi není. Včera mě napadlo, jestli Zeman není nějaká inkarnace Čingizchána, tohoto mongolského borce nejvíc bavilo, když mohl zabíjet nepřátele a znásilňovat jejich ženy. Zeman v tomto případě by byl ovšem již velmi slabá, humanizovaná inkarnace. Ale nějaké mocnářské prvky v jeho chování vidíme, že? Bylo by zajímavé vědět, jaký je tento tvor ve skutečnosti v soukromí, jak se chová. Ale to se žádný svědek dosud neodvážil zveřejnit. Škoda, mnozí by se divili.

Nevím, nevím, ale buď je text blogu předčasný nebo formulace v něm značně nadsazené.

Např. :

"Veřejnost od počátku věděla, který ministr má problém." S tím si dovolím nesouhlasit, protože veřejnost mohla tušit, mohla předpokládat či odhadovat, mohla mít i téměř jistotu, ale do vyjádření Zemana nemohla VĚDĚT.

"Vidím oběma stranám do žaludku až příliš." Nemyslím, že bych toužil po tomtéž, řekněme z čistě estetických důvodů, ale obávám se, že v tomto případě je přání otcem formulace, jak je i z textu blogu zřejmé.

".... absolutní neschopnost jak prezidenta, tak budoucí vlády...." Zde doklad předchozího tvrzení. Navíc u Zemana to není neschopnost (z toho bych ho nepodezříval), ale lennost a neochota, a pak samozřejmě zbytnělé ego. U vlády opět velmi předčasné, protože ještě nestihla jediný vládní úkon a už víte, že je neschopná dělat něco pro lidi.

Obávám se, jestli vnitřní nekonzistence a nelogičnost blogu není způsobena přílišným nahlížením do žaludků.

Špatně je, že obě strany podlehly médiálnímu tlaku (asi rády) a svůj postoj sdělili veřejnosti dříve, než spolu začaly jednat. Tím si cestu k jakémukoliv vyjednávání zcela zablokovaly a zablokovaly si tím tedy i možnost v tomto vyjednávání skutečně vyhrát.

Co dnes potřebují občané? Říkám, že Vládu. Někoho, kdo převezme odpovědnost. Toho, kdo určí jak bojovat s Covidem. Jak ošetří Státní kasu. Jaké stanoví Zákony. Aby byly vymahatelné, přehledné a určily mantinely. To ovlivňuje každodenní život každého z nás. Opakovaně sděluji. Běžný občan, prezidenta k ničemu nepotřebuje ...

Máte pochopitelně pravdu, jenom ovšem s poznámkou, že občané potřebují funkční vládu, schopnou skutečně převzít odpovědnost. A to bohužel tato pětismatlanice nezaručí patrně ani náhodou.

Tady odhaduji, že právě ta menší ke spolupráci přizvaná dvojkoalice PirStan to naznačila již při sčítání volebních výsledků, kdy STANkaři, kterým Piráti podali spojením "pomocnou ručku" je pěkně převezli tím kroužkováním. Díky němuž Piráti na scénce našeho politického kabaretu zažili pěkný sešup.

A myslím, že celý tenhle spolek, či přesněji jeho jednotlivá uskupení spíše než zodpovědnost, zajímá jak se k co nejvíce korýtkům dostat.

A protože se nechci opakovat, tak určité schopnosti jednoho z budoucích vládních elementů naznačuje i skutečnost, kterou jsem popsal v diskusi pod blogem p. Haluzy který vyšel dnes brzy ráno pod titulkem "O co vlastně Pirátům jde?"