Chudinky národovci nemají informace

Každý den 1,5 miliardy muslimů po celém světě osvědčují svou mírumilovnost vůči nevěřícím tím, že nezabíjejí podle nevyhnutelného návodu doslovně vykládaného Koránu podle islamistů nebo islamofobů. Národovci nechápou.

Každý den zřejmě přemalovávají v kalendáři den D, v němž to vraždění již podle islamofobní věrouky nastane. Na otázku, proč se masové vraždění podle Koránu neděje, nemají odpověď.  Přední národovci dnes již ani nejsou schopni u svých útočných předvolebních příspěvků otevřít diskuzi. Pochopitelně. Nemají totiž potřebné informace. Rozhodl jsem se jim pomoci a tu a tam jim nějaké informace posháním.

Například moc neumí zeměpis. Zcela ignorují muslimy na západním Balkánu (Albánce, Kosovce, Makedonce, Bosňáky). Stále dokola tvrdí, že islám v Evropě nemá místo a je neslučitelný s evropskými hodnotami. Přesto s těmito státy rozumná evropská integrace počítá. Albánie je například již členem NATO. Soužití s islámem v Evropě je možné již po staletí a v rámci evropské hodnoty – náboženské tolerance nic nebrání tomu, aby fungovalo dál. Jenom nesmí Evropě ujet vlak podobně jako ve Středomoří. Pokud nebude Evropa do tohoto zapadlého koutu Evropy dostatečně investovat, budou zde investovat islámští investoři. Určitě by bylo zajímavé si vyslechnout nějaký národovecký recept na přístup k evropským muslimů, kteří jsou tu doma, ale toho oni nejsou schopni.

Národovci nesledují ani soudobé dějiny. Už zapomněli, jak národovecký náš současný prezident, byť tvrdil stejný blud o tom, že nejsou žádní umírnění muslimové, neváhal zajet s řádem bílého lva do Jordánska a vyznamenat spojence umírněného muslima. Dalších příkladů umírněnosti je mnoho. Na počátku „arabského jara“ revolucionáři v Tunisku a e Egyptě naprosto nevolali žádná nenávistná hesla proti Izraeli. Tato zpráva zapadla, ale je mimořádně důležitá. Peripetie si lze přečíst v Rozpravě o nenávisti André Glucksmanna, Kalich 2011, str. 11-14. V důsledku „arabského jara“ se demaskovala evropská lhostejnost ke středomořským muslimům a v důsledku se finanční pomoc těmto zemím nyní dostala do většího vlivu zemí kolem Saudské Arábie. Je to jedna z příčin migrační krize. Evropa ztratila v těchto zemích jakýkoliv vliv a autoritu. Přesto se v Tunisku odehrává demokratický vývoj. Tuniský prezident zavádí hluboké reformy islámu právě směrem k ženám. V Egyptě současný prezident tlačí na imámy, aby reformovali islám směrem od islamismu.

Nakladatelství Paseka vydalo letos překlad knihy renomované britské historičky Carole Hillenbrandové – Islám, historie, současnost a perspektivy. V kapitole Moderní džihád informuje o pokrokových představitelích reformního islámu. V Egyptě Júsuf al-Qaradáwí, v Sýrii Wahba az-Zuhajlí nebo Muhammad Sa’íd al-Bútí, v Kuvajtu Khaled M. Abou El Fadla (str. 208-210). Samozřejmě věnuje celou kapitolu ženám a jejich emancipačnímu hnutí, které se do této upomínky ani nevejde.

Velkým reformním impulsem je ovšem islámská reformní teologie na západě. Mále se o ní mluví a málo se podporuje. Nicméně postupně se zcela nezbytně pozornost po volebním debaklu národovců i u nás obrátí k svěžímu, klidnému, racionálnímu a logickému myšlení o reformním islámu.

Nakonec některé psychologické studie prý dokázaly jasnou charakteristiku  vítačů a  odmítačů v otázkách migrace. Zatím byly publikovány jen popisné informace těchto ojedinělých studií. Jistě bude zajímavé se seznámit i s více jinými studiemi. Bohužel z vlastního studia vím, že neuroteologické či neuropsychologické studie vykazují vysokou míru nahodilosti a výzkumného ovlivnění předem daným názorem. Z výsledků těchto studií se nevyvozují žádné právní důsledky, neboť většinou neodolají kritice následující po zveřejnění. Tak uvidíme, jsem na tu českou studii vážně zvědav.