- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
On je vždy rozdíl mezi tím, jak by měla společnost fungovat dle oficiálních idei a zákonů a tím, jak funguje ve skutečnosti neformálně.
kdyby vám přišla nabídka v rétorománštině (irštině, ale třeba i maďarštině). Jistě členové hodnotitelské komise znají cca 25 jazyků EU. Perfektně. Takže se v jednotlivých nabídkách zorientují. Nebo vám přebývají statisíce na oficiální překlady?
EU by pro mně byla důvěryhodnější, pokud by se zavedlo vyvážené vyučování jazyků ve všech zemích EU tak, aby každý občan EU znal jeden jazyk germánský, jeden jazyk románský a jeden jazyk slovanský.
Tedy například v Polsku by měla být zavedena povinná výuka jednoho germánského jazyka a jednoho románského jazyka. Ve Švédsku by měla být zavedena povinná výuka jednoho románského a jednoho slovanského jazyka. A ve Francii by se děti měly povinně učit jeden slovanský a jeden germánský jazyk.
Těch pár národů, které nepatří mezi indoevropany (Maďaři, Finové, Estonci) a Řekové a Irové by si pak sami vybrali, z kterých jazykových skupin své povinné školní jazyky vyberou.
Jenže ani pak by členové hodnotitelské komise nemuseli znát zrovna češtinu.
Mimochodem: znám dost poměry v Dánsku, Švédsku a Finsku. V těchto zemích se prakticky s každým (nějak) domluvíte anglicky a zpravidla i německy. Takže to možná není až tak problém EU. A dokonce není ani EU důvodem, proč se dva cizí jazyky učit. (Jedním z nich by možná měla být arabština. Vážně!)