Čínský útok na Evropu začal. A Evropa křičí: ještě, ještě...

Už jsem tu párkrát (jednou zde a  podruhé tady) řešil „problém“ čínské expanze (problém jak pro koho, pro Číňany rozhodně ne). A vzhledem k tomu, že totéž dnes řeší i Der Spiegel (momentálně nejlepší noviny na kontinentu – to je můj názor), zdá se, že jsem měl pravdu. Mám být rád nebo ne?

Na Číně už jsou do značné míry závislé Spojené státy americké, Číňané totiž financují americké dluhy.

Teď přichází další fáze: neříkám to já, píše to Der Spiegel. „Čína v Evropě investuje ve velkém a nakupuje vládní dluhopisy zadlužených států (rozuměj: Řecka, Irska, Portugalska, Španělska…).

Jak prohlásil čínský lidový premiér Wen Jiabao: „V pomoci těmto (krizí zasažených) zemím budeme pokračovat a pomůžeme jim jejich potíže překonat“.¨

Čína už nakoupila bondy upadajících evropských vlád za 1.9 trillionu euro.

Investují i čínské státní investiční společnosti a fondy. Už i do evropských energetických společností. Chtějí získat rozhodující podíly.

Spiegel cituje nejmenovaného euroúředníka, který se pokoušel manažera čínské státní investiční společnosti přesvědčit, aby své investice v Evropě omezil pod 10% podíl. Číňan řekl: OK, tak v takovém případě se vám na to můžu vykašlat…“.

Etc…

Číňané mají cash a řídí se osvědčenou investiční strategií: nakupují při špatných zprávách. Jak už jsem psal, svět se nám mění pod rukama a my zatím si ani nedokážeme představit, jak vlastně.

Já jen, že v porovnání s tím jsou všechny ty evropsko-bruselské hádky naprosto malicherné. A myslím, že moji vnuci budou mít ve škole jako hlavní jazyk čínštinu. Otázkou je, jestli jako jediný nebo hlavní cizí jazyk... (Ale pozor, vůbec netvrdím, že je to špatně. ani, že je to dobře... dobrou).