„Věk rozumu“, díl 3. - environmentalizmus – kult bohyně Země

To, že lidé přestali věřit v Boha, neznamená, že nevěří v nic. Naopak to znamená, že jsou schopni uvěřit kde čemu a kde komu. Tento seriál článků se zabývá hlavními vírami v politice posledních cca 200 let.

Zelené náboženství je dnes jedno z nejrozšířenějších, snad hned po socializmu. Tak či onak je jím ovlivněna většina politických sil nejen Zelených a dalších, kteří to mají přímo v názvu či v základním programu. Mnozí lidé sympatizující se Zelenými nemají tušení o co jde doopravdy – vždyť taková ochrana přírody a krajiny, to je přeci hezká myšlenka. Kdo by se rád neprošel v lese a nenadýchal čerstvého vzduchu nezamořeného exhaláty, že?

Jenomže skutečně hrozivé zamoření jak přírody, tak celých měst, jaké bylo u nás za komunistů, si uvědomoval kde kdo, na jeho odstranění po jejich pádu nebylo potřeba Zelených. A kdyby bylo skutečně dle vůle Zelených, tak byste se například po tom lese moc neprošli – v lepším případě by byl jenom zakázán jakýkoliv lidský zásah v lese, což by znamenalo, že by tam nebyly žádné cesty a lesní „procházka“ by znamenala prodírat se trním, přelézat padlé stromy, obcházet mokřady a občas se potkat s vlky či medvědem, kteří by byli – na rozdíl od lidí – chráněni, takže byste jim nesměli nic udělat, v tom horším a pravděpodobnějším, by byl vstup do lesa lidem vůbec zakázán pod záminkou, že byste tam mohli zašlápnout nějakého broučka či zlomit větvičku.

Zelené náboženství totiž nechce chránit přírodu pro člověka, nýbrž proti člověku. Člověk je pro Zelené v souladu s Darwinem jen jedním z mnoha živočišných druhů, na rozdíl od něj by ovšem výběr nenechali na přírodě, nýbrž by nejraději tento „přemnožený druh“ nějak zredukovali, aby bylo více místa pro druhy ostatní. To se dá usuzovat i z různých „vědeckých“ výpočtů, kterými se ekologisti snaží dokázat „správný“ počet lidí, který by prý měl žít na Zemi, vesměs několikanásobně nižší než je ten současný. Dlužno říci, že co se týče bílých Evropanů a Američanů tak se to celkem daří i bez přímého vybíjení bělochů, ba i bez zelené agitace, tady funguje i sobectví a lenost mít děti, akorát že těmi „jinými živočišnými druhy“, kteří je postupně nahrazují nejsou zvířátka, nýbrž hlavně muslimové a v Americe hlavně Hispánci, i když i tam též muslimové. Fakt, že zelená je jak barva ekologistů, tak muslimů a jejich vzájemné sympatie nejsou žádným tajemstvím, by asi stál za samostatný článek.

Budete-li chtít vidět výsledky činnosti Zelených, Greenpeace apod. v krajině, nesmíte hledět ani tak do lesa či na rozkvetlou louku, nýbrž třeba na pole ocelových vrtulí, co se na ně nejdříve muselo vyrobit spousty kvalitní oceli a nyní vyrábějí velice draze a nespolehlivě elektřinu, ale zato hrozně hyzdí krajinu a zabíjejí ptáky, případně na ostnatými dráty obehnaná pole dříve zemědělské či lesní půdy, nyní pokrytá ošklivostmi ze skla a kovu, na která jenom v Česku budeme ročně doplácet několik miliard ročně, pole smrdící řepkou, zákaz žárovek a další opatření na "záchranu Země".

Samozřejmě jsou zde i hmotné zájmy – oceláři, solárníci, zemědělci, výrobci zářivek apod. z toho mají skvělý business, že dostanou na tuto nesmyslnou výrobu naše peníze, které jim dáme ať už prostřednictvím daní, nějakých přirážek či koupí zboží, které bychom jinak nepotřebovali. Nicméně tyto hmotné zájmy se vytvořily až sekundárně a jinak to z racionálního pohledu nedává žádný smysl. Ten vtip je právě v tom, že základem skutečně nejsou žádné racionální úvahy, nýbrž snaha uctívat pohanské božstvo – bohyni Zemi, ač už si to její uctívači plně uvědomují či nikoliv a ty zdánlivě nesmyslně vyhozené miliardy jsou prostě náboženské oběti. Stejně tak v otázce tzv. původně globálního oteplování nyní spíše změn klimatu (to aby se třeba při pohledu na zmrzlou jarní krajinu někoho nezmocňovaly kacířské pochybnosti) je otázka vědeckých důkazů zcela podružná, respektive důkazy se prostě musejí selektovat a vyhodnocovat tak, aby potvrdily pohanské dogma, zdůvodňující ony oběti. I mezinárodní konference o globálním oteplování mají podle očitých svědků vyloženě charakter náboženského shromáždění, stejně tak jako vyjádření většiny poproudových politiků na toto téma připomínají vyznání víry a každý, kdo pak má na klima jiný názor, je obvykle označen za kacíře (ač už se fakticky používá jakékoliv slovo), aby se vyloučila jakákoliv racionální diskuze.

Fakt, že Hodina Země byla nedávno slavena tím, že významné světové metropole zhasly na hodinu světla (viz zde ), aby prý manifestovaly neblahý vliv vysoké spotřeby elektrické energie, mně připadá celkem příznačný, vzhledem k tomu, že to vlastně znamená, že zlá bohyně Země byla uctěna hodinou temnoty. Maně mě napadá, že podobných „hodin Země“ jsem zažíval dost již za komunistů, akorát že tehdy se tomu říkalo výpadek proudu. Soudím ostatně, že podobných uctívání tohoto božstva si ještě užijeme v důsledku narůstání kapacit větrných i solárních elektráren, jen se tomu asi spíše bude říkat blackouty. Symbolicky to vlastně charakterizuje duchovní a morální pohanskou temnotu, do které se postupně propadá celá původně evropská a křesťanská civilizace od té doby, co začala opouštět Toho, který jediným je skutečným a trvalým Světlem a následně začala uctívat nová božstva, která jejich otcové neznali.

(Ty, kteří nečetli mé předchozí články upozorňuji, že zdůvodněním teze, proč je to právě křesťanství, díky kterému Evropa vytvořila bezkonkurenčně nejúspěšnější civilizaci v dějinách, se zabývám v předchozích článcích, například zde či zde)