Nejsme jako oni
Mě to – v poslední době již nepříliš frekventované – heslo napadlo hned poté, co jsem si přečetl, že Bohuslav Sobotka, potažmo vedení soc.dem., uvažuje o zavedení platu pro svého předsedu Jiřího Paroubka. Otázkou je, zda by o tom uvažovalo i v případě, že by v čele strany byla jiná osobnost a že by to bylo za jiných okolností. Ale když se pan Paroubek dostal tak trochu do finančních nesnází – byť vehementně tvrdí opak – je třeba to řešit. Už proto, aby se nesmála pravice, novináři či dokonce spolustraníci. Aby Blesk nevypisoval – byť protiprávně – sbírky a aby snad na šéfa strany nepadl ani stín pochybností, jež se najednou opět vynořily kolem jednoho z jeho předchůdců ve funkci(ích) – Stanislava Grosse. Kdyby si soc.dem. včas připomněla to polozapomenuté heslo, nemohla by udělat to, co před časem ODS, když začala platit svého předsedu: po odchodu ze Senátu byl bez jakékoliv placené funkce a zdánlivě bez finančních prostředků, a proto mu strana přiznala plat předsedy.
„Nejsem jako on“ měl si říci sám Jiří Paroubek se vzpomínkou na Stanislava Grosse, když začal vysvětlovat výši svých příjmů: nejprve to byl holý poslanecký plat (prý nevěděl, zda se k němu nezdaněné náhrady připočítávají, či ne), pak vše dohromady, pak zase ne a nakonec zase ano. Gross si přece před dvěma lety počínal stejně.
„Nejsem jako oni“ měl si říci i Stanislav Gross, když uvažoval nad tím, do čeho bude investovat peníze, které ani nemá. Cožpak už zapomněl na to, jak se počátkem devadesátých let spousta souvěrců a stoupenců těch, kteří byli tehdy u moci, přinejmenším trochu podivně obohatila při privatizaci všeho možného? Neuvědomil si jako právník(?), že by se na jeho koupi akcií před lety privatizovaného energetického podniku mohlo hledět jako na zneužití informací získaných ve státních funkcích k soukromému prospěchu? Anebo to zase myslel upřímně?
„Nejsem jako oni“ měl si včas říci Mirek Topolánek a nenechat se nachytat na švestkách při používání drahého vozu, jehož původ a několikerá změna majitele vypadají přinejmenším jako ne zcela košer. Zapomněl na aféru kolem nelegálního užívání služebního vozu své stranické kolegyně Němcové jejím synem? Vždyť ji to málem stálo funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, když za ní při prvním hlasování nestáli ani spolustraníci!
„Nejsem jako on“ měl si snad říci i Václav Klaus, když se před několika dny vyjadřoval na půdě OSN k problematice globálního oteplování. Vždyť si přece ještě musí pamatovat, jak dopadl Nikita Chruščov s umíněným prosazováním masového pěstování kukuřice. Tady by snad bylo na místě i jiné rčení: Ševče, drž se svého kopyta.
„Nejsme jako oni“ měli bychom si možná říci my všichni, co nemáme tak krátkou paměť jako naši politici. Zanedlouho budou opět volby (vždycky je před nějakými volbami) a my bychom k nim neměli jít jako berani na porážku a hlasovat zase pro ty dvě, co jsou jedna za osmnáct a druhá za dvacet bez dvou. Zkusme hlasovat pro někoho jiného a třeba i pro takového, co zatím stojí opodál – mimo parlament. Nebuďme jako „oni“ a neříkejme, že malí nezmůžou nic. Zmůžou, ale musejí mít jasný cíl a vytrvalou podporu. Dejme jim ji. Pak nebudeme jako „oni“ a nebudeme se muset stydět za sebe sama.
Jan Horák
Ten letošní 21. srpen

Letošní připomínka (probůh, jen ne oslavy, jak jsme také mohli slyšet z některých „rádií“) okupace naší vlasti ze srpna 1968 měla všechny znaky klasického dramatu. Každý však mohl jednotlivé části vidět jinak. Já je viděl takto:
Jan Horák
Redl versus Roedl

Někdy člověk slyší jméno, jež v něm vyvolá nečekanou asociaci. Najednou vidí něco, co nemá s aktuálním případem nic společného. Anebo přece?
Jan Horák
Ten letošní 21. srpen

Letošní připomínka (probůh, jen ne oslavy, jak jsme také mohli slyšet z některých „rádií“) okupace naší vlasti ze srpna 1968 měla všechny znaky klasického dramatu. Každý však mohl jednotlivé části vidět jinak. Já je viděl takto:
Jan Horák
Vivat Blanka!

Tak nám ji konečně otevřeli. Pro někoho megalomanskou stavbu maskující se něžným ženským jménem, pro jiné špičkové inženýrské dílo, jež má některé dopravní tepny města zbavit dlouhých kolon automobilů. Pravda bude někde uprostřed.
Jan Horák
Humor a empatie mu byly vlastní

„Aby to ale nevypadalo, že se nechám uplácet novináři,“ řekl prezident, zasmál se a uchopil orosený půllitr. Bylo to v roce 1994 na setkání prezidentů středoevropských zemí v rakouském Alpbachu, byl teplý srpnový večer a jedno studené točené přišlo k chuti. S mou kolegyní Jitkou jsme tehdy jako akreditovaní novináři na tomto setkání pozvali Havla „na jedno“, protože po formálním jednání a před oficiální večeří si chtěl svlažit hrdlo, ale neměl u sebe rakouské šilinky. Bylo z toho sice krátké, ale hezké popovídání nejen o politice.
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Decroix odstraňuje magisterský titul. Vzdělání z Francie je výhoda, zastal se jí Fiala
Ze stránek vlády zmizel ve středu večer titul Mgr. u jména nové ministryně spravedlnosti Evy...
Hra na oliheň Korejcům nepřijde brutální. Je to pro ně běžný thriller, říká koreanistka
Premium Hra na oliheň. Seriál, který šokoval svět. A zatímco většinu diváků ohromil svou brutalitou,...
Od porcelánu po sendviče. Jak vypadá menu v evropských vlacích
Nároky na služby železničních dopravců se zvyšují a zdaleka se už netýkají jen pohodlných sedaček a...
Jsou jen dva druhy kávy, malé a velké espresso, říká šéf slavné kavárny
Premium Silvio Spohr, provozovatel Café Louvre, odhaluje, jak se mu podařilo obnovit noblesní kavárnu v...
Pracujících seniorů rychle přibývá. Ženou je životní náklady i touha být aktivní
Premium Starších lidí v práci za poslední roky strmě přibývá, motivují je peníze i snaha o aktivní stáří....

Jedna kapsle denně proti ženským obtížím, vyhrajte probiotika Her Biotic
Nepohodlí v intimní oblasti dokáže pořádně znepříjemnit každodenní život. Her Biotic je přírodní doplněk stravy, který pečuje o ženské zdraví...
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 948x