Podivné okolnosti případu vězně, kterého díky testům DNA usvědčili a po 39 letech propustili s půlmiliardovým odškodným.
Craig Coley (71) byl odsouzený za vraždu své milenky a jejího syna v Kalifornii v roce 1978. Odseděl si 39 let, než byl na základě nových zjištění omilostněn. Nyní má dostat závratné odškodné 21 milionů dolarů (takřka půl miliardy Kč).
Ponechme stranou částku, nad kterou se také dech, a všimněme si důvodu, proč byl odsouzen. Craig Coley byl synem detektiva z Los Angeles a pracoval jako manažer restaurace. Do vězení že díky důkazu analýzou DNA, tedy biologického materiálu, nalezeného na blíže neupřesněném předmětu, souvisejícího s vraždami.
Policie začala Coleyho případ znovu vyšetřovat v roce 2015, když se objevily svědectví tří policistů, že případ mohl být zmanipulován. Pátrání po pachateli více než 30 let strého zločinu dovedlo detektivy do soukromé laboratoře, v níž byly uloženy krabice s genetickým materiálem po vraždách v roce 1978.
Po nové analýze vzorků vyšlo najevo, že DNA Coleymu nepatří, ale patří někomu jinému, neznámo komu.
Příběh oněch schránek je poněkud zvláštní. Už měly být dávno zničeny (na příkaz soudu) a není jasné, proč se tak nestalo. Testy byly navíc v roce 1979 provedeny v jiné laboratoři. To by mohlo vést, ale nevedlo k otázce, zda byly nalezené vzorky opravdu jeho.
Každopádně po zázračném nálezu vzorků se případ vydal vlastní cestou. Zjištění, že vzorky nepatří Coleymu vedlo soud k tomu, aby ho prohlásil za nevinného a jako odškodné určil částku 140 dolarů za každý z 13 991 dnů, „které Coley strávil za mřížemi, daleko od společnosti, práce a svých blízkých,“ jak uvedl v rozsudku soudce Brown. Celkem to hodilo skoro dva miliony dolarů.
Když už byl Coley na svobodě a bohatý, začaly se přidávat další instituce a nakonec se odstupné vyšplhalo až na horentní sumu 21 milionů dolarů.
Zvláštní okolnosti
Buďme však obezřetní při hodnocení případu. V prvním plánu jde zcela jistě o to, že ani důkaz DNA nemusí být nezvratný. Vždy je tu podezření, že důkaz může být zmanipulován.
Coleyho případ díky vzbuzuje pozornost paradoxně ne kvůli mnoha možnostem, jak poslat do vězení nevinného člověka, ale kvůli obrovské částce, kterou dostal jako odškodné.
Zde je třeba zmínit desítky vězňů, odsouzených v České republice na základě tzv. „pachových stop“ – a v mnoha těchto případech pouze na nich. Zatímco v případě DNA je průkaznost 100 procent, u pachových stop je sotva 60 procent a odvíjí se od toho, jaký má pes čuch a náladu a také od způsobu, jakým je veden.
Kdo tedy v roce 1978 zavraždil Coleyho milenku Rhondy Wichtovou a jejího malého syna Donalda (4)? To zůstává záhadou.
Když se podíváme na okolnosti případu, zjistíme, že to celé „smrdí“. Coleyho milenka Rhodny byla nalezena znásilněna uškrcena ve svém bytě v prosinci 1978. Vše bylo naaranžováno tak, aby to vypadalo jako vloupání.
Motiv by tu byl
Během vyšetřování policie zjistila, že se Coley se svou milenkou Rhony rozcházeli. Podle svědků se rozhodla vztah ukončit ona, Coley to těžce nesl. Sousedé vypověděli, že v době vraždy viděli před jejím domem Coleyho auto. Do domu vrah nevnikl násilím, zavražděná ho tedy zřejmě znala.
Coley nemá na domu vraždy alibi. Došlo k ní v půl šesté ráno, sousedé slyšeli křik a zvuky zápasu. Coley vypověděl, že se do půl páté bavil ve své restauraci, pak šel sám domů.
Policie objevila v jeho bytě zakrvácený ručník a tričko, které patřilo zavražděnému chlapci – synovi jeho milenky. Coley měl na těle několik drobných zranění, zřejmě škrábanců – a jeden také na penisu.
Je to celé, jak to vypadá, nebo šlo o pohádku, vytvořenou policií z neznámého důvodu pro soud a média?
Během soudu po vraždách v roce 1978 Coley jen o vlásek unikl trestu smrti. Po celou dobu i během svého uvěznění tvrdil, že je nevinen.
Nyní je na svobodě, slavný a bohatý.
Pohádkově bohatý.
