Proč je dobré býti Čechem

Můžeme sice vymyslet x důvodů, proč to dobré není, já jsem ale (alespoň pro sebe) objevila další, který dokazuje, že je dobré býti Čechem.

Mnohdy český člověk nadává na poměry v zemi, na vládu. Třeba ho i napadne, že se odstěhuje. Přece už dál nebude trpět naše praštěné zákony, korupci a odmítne sledovat někdy bídné výkony našich sportovců. Vždyť je to celé ostuda. Jsme jenom pro smích. A jakou představu o nás asi musí mít cizinci. No, Čech to se rovná tlustý chlap s pivem v ruce, před sebou knedlo-vepřo-zelo a neustále koukající na sport v televizi. Sami si to děláme. Protože když někdo uvidí českou trilogii režiséra Trošky, musí pomyslet na to, že by nás raději nechtěl nikde potkat. Podle tohoto televizního obrazu o Češích to vypadá, že se nám do rukou dostalo něco jako „Příručka-vesničan ve velkoměstě“ či spíše Čech v zahraniční a podle toho jsme se zařídili Já to třeba zažila na dovolené u moře.V restauraci přikráčela k vitríně s mořskými plody Češka a spustila: „Jéééžišmarjáááááá, no fůůůůůůůj, něco takovýho bych do huby v životě nevzala, no to néééé.......“ Já chtěla být, jak se tak říká, menší a jestě menší, styděla jsem se(Bože, co si lidi kolem musí myslet), nasadila při rozhovorech angličtinu a hlavou mi proběhla kultovní scéna z právě oné, již zmiňované Troškovy trilogie. Budiž, člověku se může něco nelíbit, ale dávat to takto najevo... Taky vás může rozčilovat další spousta věci. Školství, zdravotnictví. Mám ale pocit, že na všechny křivdy zapomínáme ve chvílích, kdy se hokejovou arénou rozezní česká hymna. Celý stadion zpívá a lidé v obývácích s ním.Jsme dojatí a pyšní na to, že jsme Češi.Ne kvůli státu.Ale kvůli zemi ve smyslu přírodních krás, našeho domova a lidí, které máme rádi.Na zemi, která nám přináší radost.Třeba proto, že z ní pocházejí naši hokejoví hoši. Já hokej běžně nesleduji, nejsem žádný znalec hokejových pravidel. Ale když naši hráli, tak se u nás doma ozývalo „Góóóóól, Jóóóo´!!!!!!!“ .A to nadávám na Česko, na lidi a taky jsem uvažovala, že se v budoucnu odstěhuji. Jistě, když nebudete žít v Česku a hrají naši, pořád můžete fandit, ale už nejste jaksi doma, „sběhli jste“. Takže za mě, našim hokejistům: „Hoši, díky!“  Za tu radost, emoce.

A poznámka pod čarou:

Nepranýřujme naše hokejisty za jedem prohraný zápas. Jeden den byli za bohy, druhý pro mnohé za nuly.Ale no tak. Vedli si skvěle.