Hudba dělá člověka?

Aneb jak na mě působí reakce okolí, sdělím-li, jakou muziku poslouchám.Nechci nikoho nijak urazit.Ani když použiji slovo společnost –vím, že všichni nejsou netolerantní.( například můj spolužák mi po tom, co jsem mu o většinovém mínění lidu o metalistech řekla, odpověděl, že si nic takového nemyslí-to mě moc potěšilo).Jde tedy pouze o srovnání toho, jak je člověk podle mých pocitů a zážitků (ne)přijat kvůli poslechu určitého stylu hudby.

Jdete-li tzv. s módou, tak nejspíš posloucháte hip hop, rap, atp. ať se vám tyto styly líbí nebo ne.Když někde tudíž řeknete, že posloucháte to a to, přijde mi,že jste společností zhodnocen jako „ v pořádku a přijat“.A nikdo se už moc nezajímá o to, jak se oblékáte, jak vypadáte. Ovšem když přiznáte, že něco takového neposloucháte, nebo že se vám to nedejbože nelíbí, už jste v očích ostatních divní. Já jsem třeba při seznamování se spolužáky řekla, že poslouchám  metal, že se mi líbí.A už byl oheň na střeše.Hned jsem z jejich strany vycítila jakýsi odstup a bylo mi také jasné, že se kolečka předsudkové mašinérie už roztočila.Klasika- posluchač tvrdé hudby rovná se flákač, kriminálník, buran, alkoholik, absolutní vypatlaný blbec..... Většina lidí si prostě představí toto a vstávají jim vlasy hrůzou na hlavě. Takovými zkušenostmi bych mohla pokračovat.Ale čím vznikl tento předsudek? Možná má kořeny někde v 60. a 70. letech kdy tvrdá hudba vznikla jako protiváha disco muzice.A co je nové a nezvyklé, toho se lidé bojí.Možná.Možná na tom nesou vinu i média. Vždyť když řeknu „Ozzák“, co si většina představí? Ano, postavu ze sitkomu jedné naší komerční televizní stanice.Tato postava poslouchá tvrdou hudbu a je špatně prezentována.Proč? Proč musí být pro pobavení ostatních někdo zesměšňován.Navíc je tak jasně dáno, z jaké skupiny lidí je. Samozřejmě, všude, ve všech skupinách jsou dobří a špatní lidé.

Mám ještě jeden postřeh.Když jsem v televizi sledovala záznam z koncertu Evy Urbanové a Karla Gotta, zazpívala paní Urbanová několik „tvrdých“ písniček, ať už to byli Queen nebo dokonce Nightwish.Lidem se nic neřeklo a všechny věkové kategorie publika(ano, i staré babičky) nadšeně skandovaly.Všichni si to evidentně užívali.Nikomu nevadilo, co poslouchají. Kdyby se však někdo zmínil o tom, co je to za žánr, tak už vidím, jak by mladší-třeba i v mém věku-ohrnovali nos(Co je to vlastně za out hudbu, už je dávno pasé, je trapná, atd)a ti starší by lomili rukama, že je to „takové a makové“ a rouhačské a uřvané, a že to poslouchají jenom hloupí trhani, a že na koncertech zpěváci ukusují netopýrům hlavy(což je bohužel pravda-Fakt „díky “Ozzy) .Ale nic se neřeklo, zazpívala to pěkně upravená paní Urbanová (ta svého času také zpívala v metalu) a všichni byli spokojení.Vida.

A jsem tedy já kvůli tomu, co poslouchám méněcenných člověk, jsem hloupá, nebo se flákám? Vždyť já studuji na osmiletém gymnáziu a s pěknými výsledky-nemám se za co stydět.Jsem proto špatný člověk? Já říkám „ne“! A lidé by se neměli hodnotit podle hudby, kterou poslouchají.Každému se to líbit nemusí.Ještě poznámka.Nedávno jsem sledovala jednu hudební stanici a ředitel gymnázia pan Klaus řekl, že poslouchá Motörhead a Depeche Mode.A kantoři byli očividně naladěni na stejnou vlnu.Navíc jsem se dozvěděla, že někteří profesoři z našeho gymnázia poslouchají třeba Tarju ( zpívá v opeře a matalu)moji oblíbenou zpěvačku, a ta, když jsme u vzdělání, má zpěv vystudovaný na Sibeliově Akademii.Takže nejspíš ani neřve, flákat se nemohla a makat musela.Navíc(je Finka) umí anglicky, španělsky a německy. Takže......