Normální člověk se jen těžce orientuje v tom, proč a co se odehrává v nejvyšších kruzích policie. Politizace celého sporu, je navíc velkou ostudou vlády. Vysoká hra a mocenský boj stran je nejméně na rezignaci hlavních aktérů.
Fascinují mě jednoznačné články, které vybarvují plk. Šlachtu a ÚOOZ jako velké hrdiny doby, kteří bojují o nezávislost svého útvaru z principu zachování demokracie a naopak články druhé strany, které se přiklánějí na stranu policejního prezidenta Tuhého a jeho postupu. Ten chce také, podle svých názorových zastánců, zajistit funkčnost a nezávislost policie a jak jinak, především demokracii v našem státě, která je, díky straně první, v akutním ohrožení. Kdo se v tom má proboha vyznat a koho ty skandály, hádky a mocenské boje neustále zajímají?
Momentálně přece nikdo nemůže říct, na čí straně je nějaká pravda. Ona totiž žádná pravda v kauze "reorganizace Policie ČR" ani neexistuje. Existuje totiž jen jedna velká špína, páchnoucí chlév a nezvladatelný nepořádek, který se tu hromadí už od dob divokých devadesátých let.
Mě, jako občance státu, je úplně jedno, jaká bude organizační struktura PČR, jak budou vypadat její útvary a pod koho budou spadat. Já, jako občanka státu chci, aby v téhle zemi neprobíhal organizovaný zločin, aby se ve velkém nerozkrádal státní majetek, aby se kauzy nezametaly pod koberec, aby pachatelé jakékoli trestné činnosti byli spravedlivě potrestáni. Aby nebujela dál korupce a podvody ve veřejných zakázkách a výběrových řízeních, aby se přestaly zneužívat dotace k osobnímu prospěchu a neproudily do soukromých kapes. Aby se dařilo hospodářství, aby tu nebyli na úkor velkých korporací likvidováni drobní podnikatelé a živnostníci. Aby ten, kdo poctivě pracuje, byl za to náležitě finančně ohodnocen a nepodporovali se z našich daní lidé zneužívající sociální systém. Aby byla zajištěna bezpečnost občanů státu a byly upřednostňovány národní zájmy nad zájmy eurounijní klaky.
Tohle vše mi nezaručuje ani Sobotka a sociální demokraté, protože jsou namočeni v kauzách z předchozích let, které všichni dobře známe a které chtějí, ještě teď, krýt. Navíc momentálně podporují úplně zhoubnou novo-levicovou multikulturní politiku, která nás žene úplně jinam, než si většina lidí přeje.
Tohle vše mi ale nezaručuje ani Babiš a jeho hnutí. Ten, na rozdíl od první strany, nepodporuje prakticky politiku žádnou, ani nepředstavuje žádný směr, protože mu jde hlavně o své zájmy, moc a byznys a tak trochu ironicky očekávám, kdy Agrofert ruku v ruce s Monsantem, oseje i Ukrajinu.
Všichni tito dlouholetí politici, funkcionáři vládních stran současných i bývalých a státní zaměstnanci, co dopomohli tomu, že se tu děly a dosud dějí neskutečné všivárny, jsou pro mne nedůvěryhodní! Nově stvořený "politik" Babiš a většina jeho přisluhovačů, je stejná nedůvěryhodná sorta, ovšem z úplně jiných důvodů. Takže, co s tím dál?
Myslím si, že nejsem sama, kdo má tyhle pocity a koho už tohle divadlo, dlouhodobá teatrálnost a nesolidnost našich posledních vlád, pobuřuje a uráží. Chování, které prezentují naši čelní politici na domácí i zahraniční scéně (a nesouvisí to jen se současnou policejní krizí), jako pánové Sobotka, Chovanec, Dienstbier, Bělobrádek, Babiš, Pelikán, Zaorálek a další ministři, přímo ohrožuje a destabilizuje chod země a jistoty občanů.
Rezignace některých těchto aktérů, či případná demise celé vlády, by proto byla nejrozumnějším skutkem, který by mohli pro nás udělat!
Obávám se, že jinak přijde brzo doba, kdy bude třeba, aby sami občané přišli k rozumu a vymetli ten Augiášův ostudný a zaneřáděný chlév!
