Promiňte, ale dnes se nebudu snažit ani o vtip, ani o nadsázku, ani o agitaci, ani o přílišnou kritiku či hodnocení, ani o cokoliv jiného. Dnes mě na internetu šokovaly fotky mrtvých ukajinských dětí. Dětí, které se staly obětí občanské války, dětí z "nového Ruska", nejvýchodnější části Ukrajiny, kde vlastní armáda likviduje civilisty hlava nehlava. Kolik je už vlastně obětí dohromady? Kolik lidí muselo překročit hranice a opustit svůj domov? Kolik lidských příběhů a tragédií se tu odehrává? Je to začátek 3. světové války? Jak TO vzniklo a proč TO nikdo nestopne? Co vysílají, píšou a ukazují oficiální "unijní média" a co je realita? Otiskl někdo tyhle fotky v běžném tisku?
Napadá mne tolik otázek, asi jako každého v těchto dnech. Jednoznačně ve mně fotky mrtvých dětí evokují slova genocida, imperialismus a hnus. Vybavuje se mi školní dějepis, co jsme se o těchto výrazech učili, co vše mohou vyjadřovat, pátrám na internetu, chci si to nějak srovnat a připomenout v hlavě. Za socialismu nás soudruzi varovali před rozpínavými imperialisty a taky jsme se učili o genocidě Židů.
Nevím proč, ale zadávám do vyhledavače slova válka, imperialismus, genocida. Dostávám množství nabídek, rozkliknu právě tuto a hltám její text.
První světová válka:
"Znáte pohádku o milionáři, který ukradl slunce? Jiří Wolker v ní vypráví o boháči, který chtěl mít všechno bohatství světa jen pro sebe. I slunce by byl nejraději lidem ukradl a nechal by je ve tmě a v zimě. Řeknete si, že je to jen v pohádce? Ovšem, ukrást slunce je možno jen v pohádce. Ale tak sobečtí a chtiví jako milionář z pohádky jsou všichni kapitalisté.
Z práce dělníků bohatli. Ale to jim nestačilo. Toužili mít stále více a více. Ve své chamtivosti chtěli ovládnout co největší část světa – nové a nové daleké země a jejich bohatství. Vymýšleli si plány, jak ovládnout celý svět. Protože každý z kapitalistických států chtěl pro sebe uchvátit co nejvíce, dostaly se do sporů. Vytvořily se dvě skupiny kapitalistických států: Německo a Rakousko-Uhersko na jedné straně a Anglie, Francie a Rusko na druhé. Spory se zostřovaly.
Roku 1914 vypukla mezi těmito skupinami států válka – první světová válka. Zachvátila skoro celý svět a trvala čtyři roky. Byla to válka nespravedlivá. Byl to boj kapitalistických zemí o vládu nad světem. Pracujícím lidem přinesla nesmírné utrpení. Avšak kapitalisté si spokojeně mnuli ruce. Seděli si pěkně v bezpečí a počítali miliony, které jim válka vynášela. Vydělávali spousty peněz na válečných dodávkách, nejvíce ovšem na dodávkách zbraní. Zatím na válečných bojištích umíraly miliony pracujících. 10 milionů vojáků bylo zabito a 20 milionů zraněno a zmrzačeno. Přitom ani nevěděli, zač bojují. Na celém světě se lidé ptali: „Proč máme jít do války? Proč máme zabíjet lidi a proč se máme sami nechat zabít?“ Kapitalisté obratně lidu nalhávali, že bojují proti nepřátelům a za vlast. Lid však stále jasněji poznával, že bojovat za vlast a proti nepřátelům znamená bojovat proti svým utlačovatelům a vykořisťovatelům, bojovat proti kapitalistům. Tento spravedlivý boj vybojoval první na světě ruský lid rok před koncem světové války, ve Velké říjnové socialistické revoluci."
(Kolektiv autorů: Obrázky z dějin, učebnice vlastivědy pro 4. postupný ročník národních škol, Praha, SPN 1952, s. 62n.)
Teprve nyní se zajímám o to, jaké stránky jsem vlastně navštívila. V levém rohu logo Ústav pro studium totalitních režimů, nadpis Ukázka textu I., první překlik - Anatologie ideologických textů, druhý překlik - Učebnice ve službách ideologie. Dozvíme se, že "Školní dějepis představoval v kontextu lidově demokratického Československa významný nástroj ideologické indoktrinace. Dějepisné vzdělání se mělo podstatnou měrou podílet na výchově nového socialistického člověka. Analýza a interpretace ukázek z učebnic dějepisu může vést ke kritické reflexi persvazivních strategií a mechanismů ideologické manipulace. Výklad dějin se samozřejmě v průběhu let měnil, podléhal proměnám ideologického kontextu...". Dále, že "Nad ukázkou z učebnice může dojít k nebývale efektivní koncentraci témat: hovoříme o první světové válce jako o historické události, zároveň o ideologické dezinterpretaci a účelovém využití zkresleného obrazu války k legitimaci moci a navíc též o socialistické škole a jejím výchovném tlaku na žáka. Staré učebnice žáky nenásilně vedou k tomu, aby si uvědomovali proměnlivost recepčního kontextu (situace žáků i učitelů ZŠ se v 50. letech lišila od té dnešní), aby pochopili, že historický kontext ovlivňuje jednání lidí, aby k hodnocení tohoto jednání přistupovali s vědomím toho, že bylo historicky kontextualizováno, a ptali se po specifikách tohoto kontextu."
Ještě, že už je dnes lépe, cituji: "V západní Evropě došlo v posledních desetiletích k zásadní proměně dějepisných učebnic, kdy klesá podíl syntetického výkladového textu na úkor analytické části (obrázky, novinové či odborné texty, vzpomínky aj. – doplněné otázkami a úkoly) a zdůrazňuje se pluralita a konstruktivismus dějepisného poznání. Reprezentativním příkladem takových učebnic může být třeba společný německo-francouzský model učebnice Geschichte/Histoire. Tento úspěšný projekt založený na multiperspektivnosti dějepisného vzdělávání vznikl roku 2003 na základě společného rozhodnutí francouzské a německé vlády. Nejde přitom „jen“ o vytvoření jedné učebnice, ale o stabilní pracovní skupinu, která se zabývá tvorbou materiálů pro školní výuku dějepisu viz: http://www.klett.de/projekte/geschichte/dfgb/. Využití ukázek ze starších (nejlépe ideologicky deformovaných) učebnic představuje nejen efektivní způsob analytické práce s textem, ale především do výuky (a následně do historického vědomí žáků) nenápadně vnáší povědomí o konstruktivismu, pluralitě a multiperspektivnosti dějepisného poznání."
Dále web nabízí pod názvem Výuka moderních dějin rozbor a ukázky jiných dobových textů, současné vzdělávání, projekty, konkrétní metodiku, e-learning, výzkum výuky i údajné "mýty" některých periodik o výuce soudobých dějin, kde "specialisté z ÚSTRu" vyvrací tvrzení, že soudobé dějiny učitelé vlastně neučí, protože se jich bojí a výuka tak na většině škol končí rokem 1945. (No, bodejť by ne, říkám si).
Jak si asi Evropská unie poradí se školstvím a dějinnými událostmi na Ukrajině? Také po vstupu Ukrajiny do EU ustaví Porošenko zákonem institut pro studium totalitních režimů, nebo podobnou "mološí" organizaci s názvem Ústav paměti národa, jako v jiných zemích východního bloku? Ukrajinu tyto kroky jistě neminou. Jak a kdo bude interpretovat historii a dějepis sourozencům, vrstevníkům mrtvých dětí a pamětníkům? Spláchne to čas a dobový kontext? Jaká bude nová výuka a metodika "moderních dějin"? Jak ji školení a dobře placení metodici EU zpracují a Ukrajincům a členským státům nadiktují? Jaké budou nové učebnice? Budou konstruktivisticky, plurálně a multiperspektivně prezentovat toto dějepisné poznání tak, aby nedocházelo k ideologické dezinterpretaci a účelovému využití zkresleného obrazu války občanské nebo světové k legitimaci moci a navíc k výchovnému tlaku na ukrajinského, potažmo unijního žáka tak, jak k tomu docházelo například kdysi v totalitních létech u nás v učebnici Obrázky z dějin při prezentaci první světové války?
Možná by bylo dobré, aby si metodici předtím dobře pročetli ukázkový text s úryvky z pohádky znevažovaného a vysmívaného Wolkera a autorů tehdejší vlastivědy pro 4. postupný ročník. Náš institut by pomalu také mohl opustit období komunismu a nacismu (co stále chce ještě studovat?) a objektivně začít raději studovat současnost. Alespoň by byl tento moloch s neskutečně rozbujelou organizační strukturou a množstvím úředníků účelně využit a ne nadarmo dále státem, čili námi, placen.
Takový totalitní režim, jaký je totiž nyní v Evropě a v různých dalších částech světa tu pravda, ještě za celou dobu historie, nebyl! Slova jako imperialismus, genocida a hnus by měla být základem pro studium současné TOTALITNÍ SVĚTOVLÁDY!
Dodatek ze dne 6.7.2014
Jelikož se množí v diskuzi pochybnosti o informacích o mrtvých ukrajinských dětech a o záměrné Ruské propagandě, přikládám odkazy na několik zahraničních článků. Např. BBC již 11. 6. 2014 vydává zprávu o 14 mrtvých dětech na Ukrajině, hovoří se zde i o šestileté dívence. Fotografie, které jsou v koláži, jsou od východoukrajinského obyvatele z fb stránek, potvrdit ani vyvrátit tvrzení, že se jedná jednoznačně o tytéž zabité děti NELZE! Stačí si však přeložit zprávy od korektních informačních serverů a není možné o smrti dětí z důvodu války pochybovat! Děkuji za pochopení. JH
http://www.bbc.com/news/world-europe-27804611
http://rt.com/news/166788-eastern-ukraine-death-toll/
http://en.ria.ru/world/20140623/190674922/Over-40-Children-Killed-Amid-Clashes-in-Battle-Stricken-Eastern.html
