Co uděláte s volebními zákony, zvolení zákonodárci?

V minulém článku jsem naznačila, že volební zákony mají svá úskalí a v některých případech ignorují vůli voličů. Téma zaujalo mnoho diskutérů a proto ukážu na konkrétním příkladu, že to, co jsem psala není teoretizování. 

Podívejme se na problém první, který jsem zjednodušeně popsala v minulém krátkém zamyšlení. 

Volby na malé vesnici 

Nám se jedná konkrétně o získané mandáty a o počet odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty. Podle výsledků z kandidátních listin, které ukazuji níže, si všimněte kandidáta na 6. místě a kandidáta 4. místě. K volbám jich v malé obci přišlo rekordních 71,05 %, na seznamu jich bylo zapsáno 114 a obálku odevzdalo 81 z nich, zastupitelstvo obce je sedmičlenné.

Takřka polovina hlasujících podpořila pana Pavla, přesto mandát získal pan David. Pro úplnost dávám ještě ukázku ze situace na druhé kandidátní listině v obci. Uskupení 1 získalo 4 mandáty, uskupení 2 získalo mandáty 3. Pan David s 19 hlasy a 7,25 % skončil jako čtvrtý - stejně jak byl zapsán na kandidátní listině. Pan Pavel se 40 hlasy a 15,26 % skončil jako druhý náhradník, tedy šestý - stejně jak byl zapsán na kandidátní listině ( postupující do zastupitelstva jsou v tabulce ze statistického úřadu označeni vlevo hvězdičkou). Ani takový velký rozdíl mezi jednotlivými kandidáty nepohnul pořadím. Celá obec, včetně samotné paní starostky, se výsledkům podivila. A aby ne! Občané, pokud mají možnost kroužkovat, pak tedy nechápou, k čemu je to dobré a proč není pořadí kandidátů upraveno podle absolutního počtu hlasů. 

Tyto volby upravuje Zákon o volbách do Zastupitelstev obcí 491/2001 Sb. Zjišťování výsledku voleb najdeme v § 45.

(3) Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí,v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4.
(4) Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.

Pokud dobře počítám, uteklo panu Pavlovi místo v zastupitelstvu o jeden/dva hlasy, ale vysvětlujte to laické veřejnosti. Uskupení také mělo navrhnout alespoň 8 kandidátů a situace by se změnila, nebo postavit kandidáta výš. Proč to neudělalo není v tomto případě předmětem podstaty věci. 

Nicméně takový volební zákon je celkem drsný a na příkladu právě malé obce jsou ty rozdíly vidět nejvíce. Vždyť pana Pavla do zastupitelstva chtěla celá polovina hlasujících občanů. Na tomhle příkladě je jasně vidět, jak je jejich vůle ignorována a konkrétně tenhle zákon by si, nejen podle mého názoru, zasloužil upravit tak, aby se více dalo na přání voličů a absolutní výsledky hlasování, než na složité a přísné statistické zákonitosti.  

Kandidátní listina č. 1 Platné hlasy celkem:  262  Hranice pro změnu pořadí kandidáta:  40,7 dle ČSÚ

1
59
22,51
1
*
2
55
20,99
2
*
3
41
15,64
3
*
4
David
19
7,25
4
*
5
28
10,68
1
-
6
Pavel
40
15,26
2
-
7
Markéta
20
7,63
3
-

Kandidátní listina č. 2 Platné hlasy celkem:  257  Hranice pro změnu pořadí kandidáta:  35,2 dle ČSÚ

1
Bedřich
48
18,67
2
*
2
Luděk
51
19,84
1
*
3
Květa
37
14,39
3
*
4
Jan
29
11,28
1
-
5
Šimon
21
8,17
2
-
6
Vladimír
22
8,56
3
-
7
Milan
34
13,22
4
-
8
Jakub
15
5,83
5
-
Autor: Jiřina Holotová | středa 17.10.2018 10:38 | karma článku: 17,09 | přečteno: 548x