Polská reforma soudnictví a česká justiční mafie

Znepokojuje mne vměšování EU do vnitřních záležitostí Polska a vyhrožování sankcemi. Potěšující je, že Polsko má podporu alespoň v Maďarsku. Bohužel Česko svého souseda nepodporuje jako Maďarsko. Naopak.

Je příznačné, že český Ústavní soud, Nejvyšší soud, nejvyšší žalobce a ombudsmanka  odsoudili polské reformy soudnictví. Součastný tristní stav našeho soudnictví umožňující nekontrolovatelnost soudní moci, umožnující soudní moci jednat dle své zlovůle a nikoli dle platné legislativy a umožňující chránit jen své vlastní zájmy, české soudní moci vyhovuje a cítí se ohrožena tím, že by v jiné zemi soudní systém mohl fungovat jinak a mohl by být inspirací pro změny u nás.

Praxe ukazuje, že současný český systém nezávislých soudů, vede k tomu, že česká soudní moc se chová jako skutiční mafie:

• Soudci/soudkyně mnohdy rozhodují i v naprostém rozporu s platnou legislativou
• Soudci/soudkyně mnohdy zcela ignorují platnou legislativu a to i v případě, že v odvolání na danou legislativu poukážete
• Soudci a především soudkyně rozhodují genderově podjatě a diskriminačně proti otcům především v opatrovnických sporech o péči o dítě
• Odvolací soud často podpoří soud nižší instance bud z kolegiality nebo prostě proto, že je stejně genderově podjatý a ví, že v současném systému si může dovolit ignorovat právo
• Stížnosti jsou "zakopávány pod koberec", není vůle pochybení soudu řešit. Jednolivé složky justiční mafie se chrání navzájem.
• Ústavní soud i nejvyšší soud vydávájí často zcela protichůdné judikáty.
• Justiční mafie dává najevo, že zde není pro to, aby chránila spravedlnost, aby poskytla občanovi soudní ochranu a aby postupovala podle práva.
• Česká justiční mafie razantně brání pouze práva svá, což se projevilo i tím, jak udatně a jednotně bojoval za soudcovské platy.
   

Jeden z mnoha případů fungování justiční mafie v našem systému:

1. Došlo k únosu dvou českých dětí jejich českou matkou do ciziny - k jednostrannému trvalému přemístění dětí do ciziny bez souhlasu druhého rodiče. Takové jednání je protiprávní dle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která je součastí české legislativy.
2. Otec se obrátil na český soud s žádostí, aby protiprávnímu jednání matky zabránil. Okresní soud otci sdělil, že matka má děti v péči a může s s nimi dělat, co chce. Rozhodnutí soudu je v rozporu s platnou legislativou a tak se otec odvolal ke krajskému soudu a poukazuje na platnou legislativu ohledně únosů dětí do ciziny. Krajský soud v Ostravě otci sděluje, že matka má děti v péči a tak si může dělat co chce a není to únos. K poukázané legislativě se odvolací soud ani slovem nevyjadřil. Ústavní soud rozhodnul po více než roce, že se jedná jen o předběžné opatření, a proto se jím nebude zabývat.
3. Soud v cizině rozhodnul, že se jedná o únos, respetivě o nedovolené zadržování dětí v cizině a nařídil návrat dětí domů. Než se návrat dětí domů uskutečnil, tak okresní soud ve Frýdku-Místku předběžným opatřením legalizoval pobyt matky s dětmi v cizině a zabránil tak výkonu soudního rozhodutí v cizině. Odvolací soud v Ostravě potvrdil nesmyslný rozsudek okresního soudu ve Frýdku-Místku.
4. Právní odborníci se nad těmito rozsudky vyjadřují tak, že z právního hlediska jsou to nesmysly, ale bohužel nesmysly, které platí. Ústavní soud, se vyjádřil, že se jedná jen o předběžné opatření, takže se jím nebude zabývat.
5. Okresní soud ve Frýdku-Místku v následném řádném řízení rozhodnul, že o bydlišti dětí nebude rozhodovat, protože bydliště dětí je podle něj tam, kde bydlí matka. Krajský soud tento právní nesmysl sice uvedl na pravou míru, ale konstatoval, že děti v cizině si již zvykly a tak nebude nic měnit. Ústavní soud následně sice připoustil, že matka jednala protiprávně a soudy nižší instance rozhodovaly v rozporu s právem, ale údajně to bylo v zájmu dětí, protože si již v cizině zvykly.
6. Všechny možné trestní oznámení na soudce, stížnosti na průtahy, na procesní chyby jsou "zakopány pod koberec" a justiční mafie se jimi nezabývá.

Případů podobného ignorování a porušování platné legislativy soudní mocí je mnoho.

Princip oddělení moci soudní, moci výkonné a moci zákonodárné, to jest princip jejich nezávislosti na sobě navzájem, je jistě opodstatněný. V demokratickém systému je ovšem nezbytné, aby výkon jednotlivých mocí byl pod kontrolou veřejnosti. Kontrolu veřejnosti zajišťují svobodná média a předevších demokratické volby, kdy veřejnost svými hlasy určuje zastoupení moci zákonodárné v parlamentu a senátu a zastoupení v krajských a obecních zastupitelstvech. Vykonavatelé moci výkonné jsou také pod kontrolou soudní moci, aby postupovali dle platných zákonů.
Kdo však v tomto systému kontroluje moc soudní, aby ta respektovala platnou legislativu a postupovala dle ní ? Veřejnost je z této kontroly vyloučena. Volitelnost soudců jako v některých zemích u nás neexistuje. Učinný mechanismus kontroly soudní moci neexistuje.

Současná implementace nezávislosti soudní moci nevede k ochraně práv a svobod občana, ale naopak k jejich potlačování a k zneužíváním soudní moci. A vede k tomu, že soudní moc se chová jako justiční mafie, která chrání sama sebe, své zájmy a své složky.

Pokud bude soudní moc pod kontrolou moci výkonné (vlády, ministerstva), tak jak to chtějí řešit Poláci, soudní moc se dostane pod kontrolu veřejnosti, jelikož moc výkonná je volená veřejnosti v demokratických volbách. Toto řešení, které se tak nelíbí EU a české justiční mafii, je řešení demokratické. 
Samozřejmě je zde i jisté riziko zneužití moci výkonné, kvůli kterému došlo k oddlělení jednotlivých složek státní mocí. Je otázkou, zda je lepší ponechat současný stav nezávislosti soudní moci, který vede k vytvoření justiční mafie nebo porušit princip nezávislosti a oddělení jednotlivých složek státní moci s rizikem zneužití moci výkonné.

Je alarmující jak se EU vměšuje do vnitřních záležitostí Poslka, členské země EU, která hledá způsob, jak reformovat nefungující, resp. špatně fungující, soudní moc ve své zemi.

Alarmující také je, s jakou horlivostí se vůči polským vnitřním záležitostem vyjadřuje česká justiční mafie.