České sklo patří stále do světové špičky. Česká republika je druhá na světě v kilogramech vyrobeného skla na osobu. V posledních letech dokazuje, že vedle uznávaného uměleckého skla se umí prosadit i v kvalitní sériové výrobě. To dokazuje i výstava Brilliant By Design, která bude na světovém veletrhu Ambiente ve Frankfurtu nad Mohanem prezentovat produkci českých skláren a porcelánek. Pro zařazení výrobků ze skla do expozice, kterou navrhlo studio Olgoj Chorchoj, a která po Frankfurtu bude vystavena v několika dalších zemích, platí jedna zásadní podmínka: musí se vyrábět sériově.
Autor objektů a výstavy Jan Brož (vlevo)
Mladý výtvarník a nadšenec pocházející ze Šumperka, Jan Brož, v projektu "Nezvaný host" kromě vydání stejnojmenné knihy o historii rapotínské sklárny také na několik dnů oživil její prostory a zařízení. Ohýbací pec KOLM již byla prodána do šrotu. Výtvarník vypaloval lustry s dobovými vzory v elektrické peci, avšak v prostorách bývalé sklárny.
Sklárna s posledním názvem Raposklo je od roku 2008 v konkurzu. Výstavu o historii výroby ohýbaného skla v Rapotíně lze navštívit v Hollarově galerii Vlastivedného muzea v Šumperku.
Ve sklárně se vyrábělo osvětlovací sklo ručně nebo na automatu, dále ohýbané technické sklo - Petriho misky pro laboratoře a skla hodinová.
Ohýbané sklo, kterého se výstava Nezvaný host týká, se jako první na světě začalo vyrábět právě v Rapotíně. Po druhé světové válce a znárodnění podniku vyřešil průmyslovou výrobu tvarování skla technolog německého původu Emil Schindler kolem roku 1951. Navázal na něj Antoním Kašpárek, který navrhl stroj KOLM - karuselový ohýbač ložnicových mís. Na dekorování ohýbaných mís se používal sítotisk a autorem obdivovaných vzorů z bruselských lustrů byl samouk Rudolf Dvíže.
Nejprve bylo sklo nařezáno na požadovaný tvar, potištěno sítotiskem a následné ohýbání probíhalo v půlkruhové pásové plynové peci KOLM. Sklo s ještě nevypáleným barevným dekorem se umístilo na běžící pás do pece a postupně zahřívalo. Z pece již vyjížděl vychladlý vytvarovaný lustr s potiskem.
Lustry byly exportovány hlavně do Sovětského svazu. V té době bylo v Rapotíně zaměstnáno kolem 1300 zaměstnanců. Technolog sklárny v Rapotíně, František Huf s návrhářem Josefem Palátem vzorovali i lustry pomocí fotografie. Šlo o dekor vyfotografovaných květin přenesený na lustry opět sítotiskem.
Jedinou sklárnou, která navazuje na tradice rapotínské sklárny je společnost H-cristal v sousedních Velkých Losinách. Jejím majitelem je František Huf.
Lustry, takzvané "bruseláky" patří ke skupině dalších předmětů, které vznikly v rámci svěžího výtvarného a architektonického stylu, pokračovatele úspěšné československé expozice na Expu 58. V té době byly v módě syté barvy, moderní materiály a vznikal nadčasový design předmětů denní potřeby.
Rozšířenou Rapotínskou sklárnu vybudovali Lichtensteinové na svém panství. V roce 1857 ji pronajali vídeňskému obchodníkovi se sklem Josefu Sćhreiberovi. V provozu byla tehdy i brusírna v zámeckém parku ve Velkých Losinách.
V roce 1904 byla sklárna napojena na železnici a specializovala se na výrobu osvětlovacího skla. V roce 1945 byl podnik znárodněn a v roce 1992 zprivatizován. Od roku 2008 je v konkurzu.
Pro popis fotek na ně najeďte kurzorem.
http://bydleni.idnes.cz/ceske-sklo-a-porcelan-051-/architektura.aspx?c=A130209_162235_architektura_rez
http://www.sklarny.cz/
