Židovský hřbitov v Šumperku.

První Židé žili v Śumperku již ve středověku. Po roce 1454, kdy byli vyhnáni z královských měst, se usazovali také zde. První písemná zmínka o židovském osídlení je z roku 1531. Usazovali se na ulici Hanácké při tehdejších hradbách (Judengasse). V roce 1585 byli Židé znovu vyhnáni ze Šumperka a vrátili se až po roce 1848, kdy bylo v Rakousku zrušeno poddanství a lidé se mohli svobodně usazovat.

Vstup na židovský hřbitov s obřadní síní.

Prosincová ústava z roku 1867 po Rakousko-Uherském vyrovnání zrovnoprávnila všechny občany říše. Židé mohli volit a být voleni do veřejných funkcí. Nejvíce Židů se stěhuje do Šumperka z Loštic a Úsova, kde jsou až do roku 1910, kdy je otevřen nový židovský hřbitov, nadále pohřbíváni.

V roce 1870 je zde ustanoven synagogální spolek, který zřídil jen modlitebnu a zasadil se v čele s dlouholetým předsedou Jakobem Sternem o postavení hřbitova s obřadní síní na kraji města. Původní pozemek u řeky Desné byl zamítnut a výměnou byl získán pozemek vhodnější od hraběcí rodiny Chiari.

Kolaudace se konala 21. září 1910 v době, kdy v Šumperku žilo 198 Židů a celkem 13 329 převážně německy mluvících obyvatel. Na hřbitově je celkem 36 novodobých náhrobků, starší v secesním stylu. Náhrobky významných rodin jsou výstavnější - jedná se o rodiny Bandler, Schild, Stern a Wiessbarth - zhotovené sochařem Josefem Obethem.

Na hřbitově se nachází také několik menších náhrobků z první světové války. V Šumperku byl vojenský lazaret a židovští vojáci, kteří zde zemřeli, byli pohřbeni na místním hřbitově.

Pamětní desky ve vstupní hale připomínají 3 oběti první světové války a Jakoba Sterna. Na výročí Křišťálové noci 9. listopadu 1999 byla na kupoli vstupní budovy osazena nová šesticípá Davidova hvězda (původní byla zničena v roce 1938), dar pana Gerharda Wanitscheka a žulová pamětní deska se jmény 80 obětí šoa ze Šumperka. Desku nechal vyrobit a poslat přes oceán šumperský rodák pan Eric Sonner žijící ve Vancouveru. Poslední výzkumy hovoří již o 115 obětech.

Pan Gerhard Wanitschek je sudetský Němec z česko-německé rodiny, který byl jako malé dítě s rodiči po druhé světové válce odsunut do Německa.

Nejvýznamější předválečné židovské rodiny v Šumperku byli obchodníci a podnikatelé Bandler, Weissbarth, Schild a Stern, lékaři Richard Guttmann, Emil Bodanský, Vítězslav Freudmann a Henry Mowschenson, důstojník Řádu britského impéria.

V roce 2002 nechal pan Wanitschek zhotovit náhrobní kámen bývalému technickému řediteli pivovaru v Hanušovicích Ludwigu Strassmannovi, který po svatbě s křesťankou konvertoval. Spáchal v roce 1944 sebevraždu, aby neohrožoval své děti ze smíšeného manželství.

Hebrejské pojmenování pro hřbitov je - bejt olam - Dům věčnosti, kde platí neporušitelnost hrobů, těla zde čekají na zmrtvýchvstání po příchodu Mesiáše. A nesmí se zde kácet stromy. Na hroby Židé pokládají kaminky, jako připomínku pohřbívání na poušti do kamenných mohyl proti divoké zvěři.

Pro popis klikněte na fotografii.

Neděle 8. září je Evropským dnem židovské kultury.

http://www.respectandtolerance.com/cz/