Z Višněva prezidentem

Šimon Peres, 9. izraelský prezident dnes slaví 90. narozeniny. Právě pobývá na návštěvě v Litvě a Lotyšsku. U členských států Evropské unie chce vyjednat podporu a diskutovat o bojkotu EU a o Íránském jaderném programu.

Šimon Peres stojící třetí zprava s rodinou v roce 1930.

Izraelský prezident se narodil 2. srpna 1923 v polském Višněvě, dnes na území Běloruska, jako Šimon Persky. Jeho rodiče byli zbožní Židé a dodržovali židovské zákony a zvyky. Velký vliv na něj měl dědeček rabín Zvi Melzer, který v něm povzbuzoval zájem o judaismus. Peres se postupně více angažoval v sionistickém hnutí a před emigrací vstoupil do sionistické mládežnické organizace Hašomer Hacair.

Jeho otec byl obchodníkem zejména se dřívím, matka knihovnice. Otec v roce 1932 emigroval do britské mandátní Palestiny, jeho rodina jej následovala v roce 1934 a žili v Dělnické ulici v Tel Avivu.

V patnácti letech začal studovat zemědělskou školu a několik let žil v kibucu Geva, kde poznal svou ženu Soňu. Vzali se v roce 1945.

V roce 1944 vedl Peres skupinu , která se na výzvu Davida ben Guriona vydala od severu k jihu přes Negevskou pouśť a zmapovala ji, což později pomohlo Izraeli vyhrát Válku za nezávislost. Negev byla v té době uzavřenou vojenskou zónou a všichni členové vpravy byli Brity zatčeni.

V manželství se Soňou Gelmanovou se narodily 3 děti: dcera Zvi (Zvi po dědečkoci rabínovi, který spolu s celou rodinou byl zavražděn v období holokaustu. Zvi je profesorkou na univerzitě.) a dva synové Joni a Nehemjáš. Soňa zemřela v roce 2011.

Šimon Peres v Litvě i Lotyšsku navštívil a uctil místa, kde bylo zavražděno v období 2. světové války desetitisíce místních Židů. Lotyšsko se podílelo také na vyvražďování Židů, mnoho Lotyšů bylo členy jednotek SS a země doposud tento fakt oficiálně odmítá. Proto nebyla do poslední chvíle jistá účast prezidenta Lotyšska na pietním aktu.

Na připomínku Peresových devadesátin přijela do Višněva jeho dcera Zvi Walden. Probíhá zde výstava fotografií z Peresova života, kterou sestavil jeho dlouholetý poradce a spolupracovník Joram Dori. Součástí výstavy je i vzácná fotografie místní synagogy, kde byl rabínem Peresův dědeček Zvi Melzer. Synagogu vypálili nacisté.

Připomínky Peresových 90. narozenin se také zůčastnili někteří oficiální představitelé Běloruska, které je předmětem kritiky ze zahraničí v oblasti dodržování lidských práv včetně politických vražd a zmizení odpůrců režimu.

V městečku se dodnes nachází Peresův rodný dům. Byla zde též obnovena studna, kam malý Šimon chodil pro vodu.

Šimon Peres (v té době ministr zahraničí Izraele) obdržel v roce 1994 spolu s Jitzakem Rabinem a Jásirem Arafatem Nobelovu cenu za mír za mírové rozhovory, které vyústily v roce 1993 v Oselské dohody.

Lišák Peres jako ministr zahraničí započal tajně bez vědomí premiéra Rabina jednání s Arafatovou Organizací pro osvobození Palestiny. Když to Rabin zjistil, dovolil mu v jednáních pokračovat, přestože byl velkým odpůrcem jakýchkoli dohod s Araby. Tato jednání nakonec vedla k mírovým dohodám z Osla, za které oba získali spolu s Arafatem Nobelovu cenu míru.

Vývoj šel dále a v pondělí začaly další dvoustranné rozhovory ve Washingtonu, které doufejme povedou k další dlouhodobé dohodě a uklidnění napjaté situace mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy na Blízkém východě.