Vznik úředníka a zralý chlap

Nezralí muži prý krkají, pouštějí větry, předvádí se za volantem a zejména nejsou schopni se postarat o základní chod domácnosti. Naproti tomu mužskou zralost prý definují čtyři základní pojmy: odpovědnost, odvaha, originalita a otevřenost.

Slučují se tyto základní pojmy s procesem vzniku úředníka? Jak vlastně tento lidský druh vzniká?

V různých aparátech moderního typu je nutno začínat "od píky". Jen hodně otrlé typy vydrží léta často otupující a nezáživné práce na nízkých stupních, spojené navíc s přetvařováním, intrikami a interními boji. Dochází tak paradoxně k tomu, že pro budoucí rozhodování jsou vybráni lidé, jejichž předností je hlavně poslušnost ve vykonávání nařízení.

V aparátech nového typu je téměř jisté, že osoby, které prošly institucionálním mlýnem, budou obecně mít podobné vlastnosti. Navíc 90% své energie musí vydávat na pouhé udržení své pozice v rámci aparátu a na vlastní činnost jim už nezbývá dostatek energie (ve výrobě je jistě situace poněkud odlišná z důvodu konkurence).

Tudíž schopnost jedince postupovat v hierarchii svědčí právě jenom o jeho výjimečných schopnostech k tomuto postupu, o jeho ostatních schopnostech nevypovídá nic.

Originalita v myšlení je podporovaná jen ve velmi úzkém rámci a ve velmi malých dávkách. Pochybnosti nejsou žádoucí, pokud se jejich nositel nechce dostat do potíží či přímo do záhuby.

Originalita, zejména v umění, není totožná s extravagancí, za kterou bývá často zaměňována. Moudrost je tichá, nenápadná a neproduktivní.

Například věda a administrace pokládají na rozdíl od např. umění nezaujatost a neosobnost za ctnost. Tyto vlastnost jsou ideálním polem působnosti lidí, u nichž emoce hrají jen podřadnou úlohu a vlastní osobnost může být kdykoli odsunuta do pozadí.

Poznatkem posledního století je, že čím diferencovanější je organismus, tím jednostranněji specializované jsou jeho buňky. Nejtypičtějším příkladem jsou dnešní vrcholoví sportovci. Je zvláštní, jak často se v dnešní době stává směs banality a patologie hrdinou dne, zejména v bulváru. Produkce a šíření banalit je plodem až posledního století.

S rozbujením aparátů nejrůznějšího druhu se pojí další jev, a to vzestup tzv. agilních průměrných, jejichž hlavním rysem je touha vyniknout, neúměrná jejich ostatním schopnostem.

Naopak pro zralého jedince platí, že kdo je odpovědný, nese důsledky svých rozhodnutí a také se společensky angažuje. Kdo je odvážný, umí odhadnout hranice svých možností, ale také je posouvá dále. Kdo je originální, dokáže být svůj a vytváří něco nového. Kdo je otevřený, má svůj názor a přitom dokáže vést dialog.

V naší zemi existuje organizace, která ve svých kurzech učí muže výše uvedeným dovednostem.

Viz Stanislav Komárek: Vznik úředníka