Vlak svobody německé firmy Leica

Ernst Leitz II. zorganizoval po uchopení moci nacisty v Německu a zavedení protižidovských zákonů v roce 1933 tzv. Leica Freedom Train (Vlak svobody) pro své židovské zaměstnance, spolupracovníky a jejich rodinné příslušníky a přátele. Podařilo se mu "převedením" těchto osob do zahraničí zachránit nejméně 300 Židů.

Výroba optických přístrojů a fotoaparátů Leica byla založena ve Wetzlaru v roce 1869. Tradice péče o zaměstnance firmy se týkala penzí, invalidních důchodů, nemocenské, zdravotního pojištění. Mnozí zaměstnanci a spolupracovníci firmy byli Židé.

Syn zakladatele firmy Ernst Leitz, který byl jejím ředitelem od roku 1920 do 1956, spolu se svou dcerou zorganizovali unikátní projekt, jak by se dnes řeklo.

Emigranti se po příjezdu do nové země přihlásili v tamní kanceláři firmy Leica. Každý obdržel fotoaparát Leica a malou rentu až do doby, než si našel práci. Uprchlíci odcestovali do Francie, Velké Británie, Hong Kongu a USA.

Po Křišťálové noci 10. listopadu 1938 se perzekuce Židů zintenzívnila, stejně jako aktivity Leicy. Po 1. září 1939 však již nebylo možno vycestovat, neboť hranice Německé říše byly uzavřeny.

Během války firma vyráběla optické přístroje pro armádu. Jeden z ředitelů firmy byl uvězněn za pomoc Židům a propuštěn až za tučný úplatek. Dcera majitele, Elsie Kuhn-Leitz byla obviněna Gestapem za napomáhání Židům a krutě vyslýchána. Byla zatčena na hranicích se Švýcarskem, kam se pokoušela dostat židovské ženy.

V továrně také pracovaly vězeňkyně z Ukrajiny, kterým se snažila Elsie pomáhat pokud to bylo možné.

Rodina Leitzů nestála o publicitu svých prožidovských válečných aktivit. Vše bylo zvěřejněno až po smrti Ernsta a Elsie.

Ernst Leitz zorganizoval "the Leica Freedom Train", kterým zachránil stovky Židů před Holokaustem...