Viktor Fischl - Avigdor Dagan

Dnes by se dožil 101 let tento český,  židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. V roce 1939 emigroval s celou rodinou do Londýna, kde pracoval pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury.

Po návratu do Československa pracoval pro Jana Masaryka na Ministerstvu zahraničí. Po komunistickém puči a smrti Jana Masaryka se rozhodl pro emigraci do Izraele. Brzy poté byl zaměstnán na izraelském ministerstvu zahraničí. Na přání ministra si zvolil jméno Avigdor Dagan. Stal se diplomatem a pracoval na zastupitelských úřadech Izraele v Japonsku, Barmě, Polsku, Jugoslávii, Norsku, Islandu a v Rakousku.

Od roku 1977 se věnoval převážně literární tvorbě. Po roce 1989 byl u nás poctěn mnoha cenami. Konečně mohla být také vydána česky jeho kniha Hovory s Janem Masarykem. Zemřel v 94 letech v Jeruzalémě.

Jeho knihu Dvorní šašci přečtete jedním dechem. Je napsaná vynikajícím jazykem a stylem a přesto hrůzná svým obsahem.

Byli čtyři, hrbatý soudce, který uměl předvídat budoucnost, hvězdopravec, lilipután a kejklíř, které si velitel koncentračního tábora vybral za své "dvorní šašky". Jako jedni z mála přežili. Viktor Fischl v knize vypráví příběh těch čtyř za války a pak sleduje jejich další osudy po válce, dokud se tři z nich nesetkají v předvečer Šestidenní války v roce 1967 v Jeruzalémě.

Kejklíř provokoval velitele tábora a jeho hosty svým ledovým klidem. Velitel se rozhodl na něm vydělat pěkné peníze. Jeden večer se všichni hosté chvástali a zvyšovali sázky. Jak připravit žongléra Wahna o jeho klid? Jak zbavit jeho ruce jistoty a jak zastavit tento lidský stroj, který hrozil stát je hodně peněz.

Napřed zkoušeli všechno možné, ale bez úspěchu. Kejklíř tušil, že mu chystají něco hrozného ti katové z říše pekelníků. Věděl ještě něco - a to si teď nepřestával v duchu zas a zas opakovat - že všechno, na čem záleží, je žít. Žít, být, přežít, zůstat naživu, dýchat.

Představení začalo znovu, Wahn žongloval a v tom vešla do místnosti jeho žena, byla nahá. Barevné koule kroužily dál v kruzích ne širších, ne menších, ne rychlejších, ne pomalejších. Najednou se místností rozlehl výstřel a Wahnova žena Ester se sesula k zemi.

Velitel se snažil zastavit Wahna, ale ten jako by neslyšel, pokračoval v představení. Trpaslík pod stolem objímal jednoho ze psů a plakal jako dítě. Spolu s hvězdářem odnesli zpola šíleného kejklíře do baráku a probděli s ním celou noc.