Ve městě Drogobyči na západ od Lvova byl do znovuvzkříšené synagogy vnesen svitek Tóry. Zde se v roce 1939 oženil 6. izraelský premiér Menachem Begin s 19letou Alizou. Oba měli na sobě uniformu mládežnického hnutí Bejtar.
Minulý týden byla do obnovené Choral synagogy na Ukrajině vnesena Tóra. Hlavní rabín Ukrajiny Jaakov Dov Bleich zasvětil nový svitek Tóry spolu se zástupci židovských komunit z celé Ukrajiny. Místní obyvatelé a potomci židovských rodin pocházející z Drogobyče přicestovali až z Izraele a USA.
Projekt obnovy synagogy, iniciovaný Felixem Vekselbergem, trval více než sedm let a byl financován jeho synem Viktorem Vekselbergem. „Dnešní událost představuje další důležitý mezník v oživení židovského života nejen v Drogobyči, ale na celé Ukrajině,“ řekl rabín Bleich.
„Viktor Vekselberg se narodil a vyrůstal v Drogobyči a již mnoho let podporuje zdejší židovskou komunitu. Je mi líto, že se sám nemohl zúčastnit dnešní oslavy, protože mu byl z politických důvodů zakázán vstup na Ukrajinu. Jsem si jistý, že vzhledem k jeho velkému úsilí pomáhat při rozvoji Drogobyče má všechny předpoklady, aby byl uznán čestným občanem tohoto města, “řekl rabín.
Choral synagoga byla postavena v polovině 19. století pro jednu z největších a nejvíce prosperujících židovských komunit v Galicii/Haliči. Drogobyč byla před válkou domovem 17 000 Židů, v té době asi polovina obyvatel města. Odhaduje se, že v letech 1942 a 1943 zde nacisté zmasakrovali mezi 11 000 až 14 000 Židy.
Starší členové komunity vzpomínají, že šestý izraelský premiér Menachem Begin a jeho manželka Aliza měli v roce 1939 v Choral synagoze svatbu. Jedním z hostů na jejich svatbě byl Vladimir Zeev Žabotinsky, vůdce revizionistických sionistů a Beginův poradce v době, kdy byl hlavou militantní židovské organizace Irgun v Mandátním území Palestina ještě před vznikem Izraele.
Begin byl v předválečné době vedoucím československé a polské mládežnické židovské organizace Bejtar a se svou manželkou se seznámil při objíždění zemí a nabírání nových členů organizace. Polsko v té době podporovalo finančně i zbraněmi židovské organizace, protože předpokládalo, že se jich mnoh přesune do Palestiny a Polsko se jich částečně zbaví...
Původní Choral synagoga je vyobrazena ve slavném obraze Mauryce (Moše) Gottlieba, „Židé se modlí v synagoze na Jom Kipur,“ který je nyní umístěn v Muzeu umění v Tel Avivu. Gottlieb se narodil v roce 1856 v Drogobyči, který byl tehdy součástí Rakouského císařství a později se stal součástí Polska a poté západní Ukrajiny.
Po druhé světové válce byla synagoga využívána jako sklad textilu a soli. Později se změnil na sklad nábytku a přístavek byl vyžíván jako sklad potravin. V 90. letech 20. století byla budova předána zpět místní židovské obci. Tehdy byla ovšem v zdevastovaném stavu po vyrabování a požáru. Poté mnoho let dál chátrala až do roku 2013, kdy Vekselbergové začali financovat a organizovat restaurátorské práce.
Menachem Begin se narodil v roce 1913 v carském Rusku, vyrůstal v Polsku a již od mládí byl horlivým sionistou. Během univerzitních studií se stal následovníkem zakladatele revizionistického sionismu Vladimira Žabotinského a záhy stanul v čele jeho mládežnického hnutí Bejtar. V roce 1940 byl pro své sionistické aktivity zatčen sovětskou státní bezpečností a poslán na osm let do gulagu. Po předčasném propuštění se dostal do britské mandátní Palestiny, kde se stal velitelem militantní revizionistické skupiny Irgun, která v únoru 1944 vyhlásila vzpouru proti britské mandátní správě. Z této pozice nařídil několik útoků, které si vysloužily odsouzení jak od vedení palestinské židovské komunity, tak především od Spojeného království, které Irgun prohlásilo za teroristickou organizaci.
Begin v roce 1977 zvítězil v izraelských parlamentních volbách a stal se premiérem. Jeho nejvýznamnějším počinem v této funkci bylo uzavření mírové smlouvy s Egyptem v roce 1979, za což mu byla, společně s egyptským prezidentem Anvarem Sadatem, udělena Nobelova cena za mír. Za Beginovy vlády došlo k vůbec největší výstavbě izraelských osad na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, sjednocení Jeruzaléma a anexi Golanských výšin. V obavě před iráckým jaderným programem nařídil v roce 1981 vybombardovat irácký jaderný reaktor u Bagdádu. O rok později jeho vláda schválila vojenskou invazi do Libanonu v reakci na palestinské raketové a teroristické útoky podporované odtamtud. Libanonská válka ale nakonec ve všech ohledech přesáhla rámec původně daný vládou. Ačkoli z krátkodobého hlediska splnila své cíle, z dlouhodobého byla zcela kontraproduktivní. Nesplnila očekávání, která v ní Begin vkládal, a výrazně rozdělila izraelskou společnost.
