Týden bez izraelských výrobků

Dvě reportérky MF DNES se po vzoru jedné americké novinářky pokusily žít nějakou dobu bez čínských výrobků. Je to opravdu hodně, hodně těžké. Čínské výrobky či komponenty jsou téměř všude. Po vyhlášení bojkotu EU izraelským výrobkům ze Západního břehu Jordánu, pásma Gazy a Golanských výšin by reportérky mohly následně vyzkoušet týden bez výrobků či vynálezů izraelských.    

Model kvazikrystalů, objevený nositelem Nobelovy ceny Danem Shechtmanem z Technionu, Izraelského technického institutu v Haifě

Stát Izrael letos oslavil 65 let své existence. Židé vybudovali a budují na poušti doslova kvetoucí stát, jedinou demokracii na Blízkém východě. Zakoupili holou půdu a na ní vyhlásili v květnu 1948 stát Izrael.

Ve druhé polovině 19. století přicházely na toto území vlny přistěhovalců zejména z území dnešního Polska a Ruska, kde se v roce 1881 odehrávaly pogromy v nichž bylo zavražděno na milion Židů. Od té doby se také datuje masivní exodus východoevropských Židů do Ameriky.

Maďarský Žid, Theodor Herzl, který se jako novinář zúčastnil koncem 19. století soudního procesu a degradace jediného židovského člena francouzského generálního štábu Alfreda Dreyfuse, který byl obviněn ze špionáže, se v té době rozhodl, že Židé si musí založit vlastní domovinu. Bylo to v době, kdy po zrušení poddanství v Evropě Židé opustili gheta, mohli se věnovat libovolnému řemeslu (předtím nebyli přijímáni do cechů a tudíž působili jen v rámci uzavřeného židovského gheta), vlastnit půdu a být součástí státní administrativy, což předtím nebylo možné.

Theodor Herzl v té době zavrhl asimilaci Židů. Pokud byl někdo Židem, ani asimilace či přestoupení na křesťanství společnost neakceptovala. Theodor Herzl se stal tvůrcem sionismu, jehož hlavním cílem bylo vybudovat domovinu pro všechny Židy, aby mohli v bezpečí svobodně žít a rozvíjet své talenty. Židé vždy toužili po návratu na území, odkud byli vyhnáni po porážce Římany v Židovské válce roku 70. Druhý chrám i celý Jeruzalém byly zbořeny a Židé měli na toto území vstup zakázán.

V rámci alia Židé skupovali pozemky tehdy ještě na území Osmanské říše. Arabové šroubovali ceny přestože většinou šlo o půdu ležící ladem a také močály se spoustou komárů, kde Arabové nežili. Židé po krk v bahně vysušovali bažiny, budovali zavlažování a zúrodňovali takto získanou půdu. Každý strom, každá rostlina je dnes v Izraeli zavlažovaná unikátním zavlažovacím systémem, který šetří vodu tím, že přivádí vláhu přímo ke kořenům.

Arabové neradi viděli úspěšnější sousedy a místo, aby se poučili, začali Židy vraždit a ničit jejich osady. Židé začali vytvářet domobranu a později polovojenské organizace, které měly za úkol chránit osadníky a jejich majetek.

Po první světové válce se rozpadla Osmanská říše a území Palestina a Zajordánsko pod správou Velké Británie bylo pojmenováno Mandátní území Palestina. Mezi hlavními cíli britského mandátu bylo realizovat Balfourovu deklaraci z 2. listopadu 1917, která zaručila „zřízení národní domoviny pro židovský národ“. Na konferenci v San Remu v dubnu 1920 bylo dohodnuto, že se území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem včetně Jeruzaléma stane součástí židovské národní domoviny. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno v roce 1922 Společností národů, přijato Kongresem Spojených států amerických a stvrzeno podepsáním mezinárodního Britského memoranda o Palestině (tzv. Bílé knihy) z roku 1925.

Za podpory britské mandátní správy pak došlo k masivnímu židovskému přistěhovalectví a dalšímu vykupování půdy od Arabů, což mělo za následek zrod moderního arabského nacionalismu v regionu.

V roce 1929 došlo na území Palestiny k velkým arabským nepokojům, jejichž výsledkem bylo několik stovek mrtvých. Největší násilnosti se odehrávaly vůči židovské komunitě v Hebronu (tzv. Hebronský masakr).

V letech 1936-1939 pak následovalo velké arabské povstání, při kterém Arabové dočasně ovládli značnou část mandátu. Tehdy Velká Británie přehodnotila postoj k židovskému přistěhovalectví. V roce 1939 se Velká Británie pokusila revokovat tzv. Bílou knihu, a tím zastavit proud uprchlíků z Hitlerem ohrožené Evropy, což však bylo Společností národů odmítnuto. Zavedla však kvóty limitující příliv židovských přistěhovalců. Toto se v období nadcházející druhé světové války a holocaustu ukázalo jako fatální rozhodnutí pro evropskou židovskou populaci. 

Britský mandát Palestina vypršel 15. května 1948. O půlnoci před vypršením Britského mandátu Palestina byla v Tel Avivu slavnostně přečtena a podepsána Deklarace nezávislosti Státu Izrael. Nový stát byl vyhlášen 14. května 1948 pouze na místech přiznaných mu plánem OSN na rozdělení Palestiny. Ostatní území získal jako důsledek Války o nezávislost a Sedmidenní války v roce 1967, kdy poprvé mohli Židé vkročit do Jeruzaléma a modlit se u Zdi nářků. Jeruzalém do té doby patřil Jordánsku.

Ve válce o nezávislost, kdy byl napaden všemi arabskými sousedy, sehrálo nejdůležitější roli v obraně nového státu Izrael Československo, které poskytlo zbraně, letadla a výcvik izraelským pilotům.

Židé museli budovat svůj stát od základů včetně volby státního jazyka. Původně sionisté zvolili němčinu. Po první světové válce však vyhrála hebrejština, do té doby pouze jazyk náboženský. Ve starověké Judei se hovořilo aramejsky. Izraelci vytvořili z hebrejštiny živý jazyk, s novými pojmy pro politiku, umění, zemědělství a také vědu, ve které vynikají.

EU vyhlásilo bojkot výrobkům vyrobeným v Pásmu Gazy, Západním břehu Jordánu a Golanských výšinách. Nehledě na to, že v Sýrii se denně vraždí a vyhání civilní obyvatelstvo, v Egyptě dochází k vraždám civilistů a také křesťanů, z Pásma Gazy dopadají každý den na Izrael rakety a terorismus ve světě roste, EU považuje za největší hrozbu pro Blízký východ Izrael, jedinou tamní demokracii.

Jak by tedy dopadl jeden týden bez izraelských výrobků?

18. června byla zahájena v Izraeli již 5. tzv. prezidentská konference, kterou sponzoruje prezident Šimon Perez, který zde letos oslavil zároveň devadesáté narozeniny. Na konferenci přijelo na 5000 hostů z celého světa, politiků, umělců, vědců. Jedním z pozvaných byl i 71letý profesor Cambridge University Stephen Hawking, který již 50 let trpí nemocí motorického neuronu. Ten pod nátlakem palestinských vědců pozvání odmítl, přestože zařízení vyvinuté v Izraeli mu umožňuje mluvit, tedy také přednášet na univerzitě.

Zde jsou uvedeny jen některé ojedinělé  izraelské vynálezy a produkty, které posunuly náš život zase o kus dále:

- objev kvazikrystalů, udělena Nobelova cena za chemii

- objev role proteinu Ubiquitinu, udělena Nobelova cena za chemii

- předpovězena existence kvarků

- formulace entropie černých děr ve Vesmíru

- nejmenší videokamera o průměru 0,99 mm umístěna do endoskopu

- vývoj tzv. Pilcam, první endoskop ve tvaru kapsle zaznamenávající pochody v trávící soustavě

- vyvinut lék na roztroušenou sklerózu

- rozvoj teorie her, udělena Nobelova cena za ekonomii

- nanovlákno, vodivé vlákno vyrobené z částeček stříbra, 1000x tenčí než lidský vlas

- nejmenší počítačový matematický model DNA na světě

- spousta obranných vojenských zařízení včetně Iron Dome (Železná kopule), mobilní vzdušný obranný systém, který téměř stoprocentně chrání obyvatelstvo proti střelám s krátkým doletem. Je též výborným vývozním artiklem, protože Izrael jako jediný výrobce podobných zařízení je bohužel odzkoušel v praxi.

- USB flash disk

- vyvinut ICQ, první z podobných komunikačních počítačových systémů

- mini rajčátka

- epilátor, autor se inspiroval fungováním samopalu

- Bamba, oblíbené arašídové křupky

EU bojkot výrobků zřejmě nejvíce postihne arabské zaměstnance židovských podniků, protože přijdou o práci a o mzdu, která je zde až dvakrát vyšší než v podnicích arabských majitelů.

Pokud najedete kurzorem na obrázek, zobrazí se popis.