Smutné výročí

15. září 1935 začaly v nacistickém Německu platit norimberské zákony, "Zákony na ochranu německé krve a německé cti."

Projekce jmen a fotografií při čtení jmen deportovaných transportem č. 4 z Bratislavy.Foto: Peter Gemeiner

9. září si na Slovensku připomněli Den obětí holokaustu a rasového násilí. V tento kontroverzně určený Den, kdy ve Slovenském státě rozkvétala naplno kultura a umění, schválili v roce 1941 poslanci parlamentu zvoleného ještě za Československo, Židovský kodex. Již předtím zde byly zřízeno několik koncentračních táborů řízených příslušníky Hlinkovy gardy, v jejichž čele stál prezident Josef Tiso, katolický kněz.

Na základě tohoto nejhoršího protižidovského zákona v Evropě poslala první Slovenská republika v roce 1942 vlastními silami na "východ" desetitisíce Židů a za každého zaplatila Němcům 500 říšských marek z arizovaného židovského majetku. Slovenští Židé byli tímto současně zbaveni slovenského občanství.

Další Židé byli transportováni do táborů na východ až s příchodem německé armády na Slovensko po vypuknutí Slovenského národního povstání (SNP), ve kterém bojovala až třetina židovských bojovníků.

U památníku holokustu v Bratislavě a na shromáždění k výročí SNP v Bánské Bystrici, si veřejnost, přeživší, politici a představitelé židovských institucí a Izraele připomněli toto smutné výročí.

Fedor Gál, narozený koncem války v Terezíně, ve svém článku pro www.tyzden.sk připomíná slova maďarského nositele Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertésze, který byl jako dítě odvlečen do Osvětimi: "Východoevropská duše malého národa, trpící otcovským komplexem, se podle všeho nedokáže obejít bez svého velkého utlačovatele, na nějž by mohla svádět vlastní historickou smůlu, a bez menšinového obětního beránka, na němž by si mohla vybíjet přebytek resentimentu a nenávisti, nahromaděný během denně prožívaného fiaska."

Gál také cituje nedávno zemřelého romského spisovatele Rudu Dzurka, který v rozhovoru v roce 1996 na otázku "Myslíš, že má cikánská komunita nějakou naději?" Odpověděl: "Nemá. Jediná naděje pro cikány dneska je, že se úplně přizpůsoběj, nic jinýho už jim nezbývá."

Gál připomíná, že i jeho matka oběma synům radila, aby byli nerozeznatelní od "normálních" Slováků. To se jim však nepodařilo. Nežeby bratři nechtěli, ale nechtěli oni. Malíř z Ukrajiny Kirill, prohlásil, že žije v Česku téměř 15 let a musí být čtyřnásobně pracovitější, než jeho většinoví blížní, aby uživil rodinu.

Jako připomínka byl dne 9.9.2013 pod záštitou izraelského velvyslance na Slovensku J.E. Alexandra Ben-Zvi zde uveden do kin film Colette - láska v koncentračním táboře. V česko-slovenské koprodukci byl tento film natočen režisérem Milanem Cieslarem na motivy knihy Arnošta Lustiga. Ten se inspiroval příběhem dvou slovenských uprchlíků z Osvětimi.

Andrej Hryc, který ve filmu hraje, prohlásil: "Prožil jsem bouřlivý život. Když jsem byl v koncích, představil jsem si situaci lidí v koncentračních táborech. Tehdy jsem si uvědomil, že jakýkoli můj problém je ve srovnání s jejich situací jen vesnická zábava. Mnoho mých osobních tragédií jsem přežil jen díky tomu."

Celý článek Fedora Gála si můžete přečíst zde: http://www.fedorgal.cz/blog/index.php?itemid=355

Pro popis klikněte na fotku.