Šestidenní válka patří mezi nejkratší a nejúspěšnější války. Hlavní podíl na vítězství Izraele nad arabskými sousedy měla jeho zpravodajská služba. Jinak by asi stěží vyhrála malá země proti obrovské přesile s tak obrovským ziskem.
Vítězství Izraele v Šestidenní válce předcházely některé důležité události.
Arabské země nikdy nepřijaly plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947, který pak vedl k vytvoření státu Izrael v květnu 1948. Od války za nezávoslost v roce 1948 vlastně tato malá země žije nepřetržitě ve válce s okolními státy. V pozadí konfliktu jsou i strategické zájmy velmocí.
Izrael si byl vědom, že výkonná zpravodajská služba by mohla být faktorem vyrovnávajícím obrovskou přesilu Arabů. Malé náklady na výzvědnou službu neodpovídaly dosaženým úspěchům. Spousta zpravodajců pracovala jen z oddanosti věci. Pronikli do nejvyšších míst a získali životně důležité informace o stavu letectva, pozicích Syřanů na Golanských výšinách, odkud dstřelovali židovské osady.
Egyptský prezident Násir se snažil v 60. letech spojit všechny arabské země, ale každý stát si spojenectví představoval jinak. Arabské země se 100 miliony obyvatel proti Izraeli s tehdy 2,5 miliony obyvatel. Z toho přes 700 tisíc obyvatel Izraele byli uprchlíci z arabských zemí z roku 1948, odkud mohli odejít jen s osobním majetkem.
Největší vojenskou hrozbou byl sovětský MIG 21. Zástupce velitele irácké letky, křesťan, přelétl i s MIGem do Izraele. Zpravodajská služba Mossad tak dokázala získat neporušený stroj protivníka.
V roce 1965 začali Izrael napadat organizovaní teroristé z uprchlických táborů Palestinců v okolních zemích podporovaní tamními vládami. Dle mezinárodních dohod je každá země, která přijme uprchlíky povinna jim posléze udělit občanství. Jediní Palestinci mají dodnes statut uprchlíků, přestože v některých zemích žijí i několik desítek let. Nemají občanská práva, protože doposud neobdrželi občanství zemí, kam odešli. Vytahují tak spoustu peněz z mezinárodních organizací a jitří nenávist vůči Izraeli.
Arabské země v čele s Egyptem za podpory Sovětského Svazu považovali Izrael za snadnou kořist. V dubnu 1967 začali stahovat vojska na Sinajský poloostrov. S tím souviselo i uzavření Akabské úžiny, čímž znemožnili cestu lodím z jediného izraelského přístavu Eilat v této oblasti. Zřejmě nepředpokládali, že Izrael bude bojovat proti přesile. Izrael měl celkem 260 tisíc vojáků včetně mobilizovaných a arabské země 540 tisíc. Převaha v bojové technice včetně letadel byla 3:1.
Ráno 5. června 1967 vzlétla všechna izraelská letadla. Útok na egyptská letadla na zemi byl naplánován přesně na 7.45. V 7.30 přistály egyptské ranní průzkumné hlídky a v 8.00 dorazili na letiště důstojníci a letci. Izraelci měli půl hodiny, aby zničili egyptské letectvo na 11 základnách. Podařilo se. 90% letadel bylo zničeno na zemi. Na sinajských leteckých základnách izraelci použili bomby, které nepoškozují beton. Tyto základny pak převzali do svých rukou. Během dne ještě Izrael napadl Sýrii a Jordánsko a pozemní vojska porazila Egypt na Sinaji.
Izrael v Šestidenní válce získal území 3x větší, než byla jeho původní rozloha. Získal celý Sinajský poloostrov včetně Pásma Gazy, Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém s nejposvátnější Západní zdí Šalamounova chrámu, kam mohli doposud Izraelci vstoupit jen 1x za rok. Dále obsadil Golanské výšiny, takže odtud již Syřané nemohli zabíjet izraelské farmáře a členy jejich rodin.
V roce 1982 Izrael vrátil Egyptu Sinajský poloostrov. Převzít Pásmo Gazy Egypt odmítl. To je dnes oblast, odkud na Izrael denně dopadají rakety přesto, že do oblasti může být dodávána jen humanitární pomoc.
