Ponorka Dakar vyplula z britského vojenského přístavu Portsmouth 9. ledna 1968 do Haify. Poté zakotvila na několik hodin v Gibraltaru. 25. ledna 2 minuty po půlnoci se ozvala naposledy.
Ponorka Dakar v roce 1968
Před 45 lety se potopila izraelská ponorka Dakar na své první a zároveň poslední cestě do Izraele. V Izraeli byly nedávno zveřejněny některé informace z archívů o této události. Všechny údaje o ponorce a záchranné akci bude však možno uveřejnit až za 5 let, tedy po padesáti letech od tragédie.
Dakar byla zakoupena Izraelem v roce 1965 spolu s dalšími dvěmi ponorkami od britského námořnictva. Byla postavena v loděnicích v Davenportu a spuštěna pod názvem Totem 28. září 1943. V padesátých letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací.
10. listopadu 1967 byla ponorka pod velením Yaakova Raanana (Frisch) přejmenována a byla na ní vztyčena izraelská vlajka. Hned po této slavnosti odplula do Skotska, aby prošla testy na moři pod dohledem izraelských a britských odborníků.
Testy probíhaly 2 měsíce a koncem roku 1967 se Dakar vrátila zpět do Portsmouth. 9. ledna 1968 se ponorka vydala na osudnou plavbu do přístavu Haifa.
15. ledna byla naposledy spatřena při krátkém zakotvení v Gibraltaru, který opustial ještě o půlnoci toho samého dne. Dakar měla za úkol oznámit svou pozici každých 24 hodin a poslat velení kontrolní rádiovou depeši každých 6 hodin.
Ponorka měla být slavnostně přivítána v Haifě 2. února, ale plavba probíhala rychleji než se očekávalo a bez problémů, takže kapitán požádal o změnu termínu, který byl odsouhlasen na 28. ledna 1968.
Ponorka minula Krétu a poslala poslední zprávu o své poloze. Pak již byly poslány jen kontrolní radiogramy, z nichž poslední 2 minuty po půlnoci 25. ledna. Od té doby se již ponorka neozvala.
26. ledna 1968 byla vyhlášena mezinárodní vyhledávací a záchranná operace (Search And Rescue - SAR), do které se zapojily všechny lodě a letadla izraelské armády, které se připojily k aktivitám SAR. Námořní a vzdušné jednotky Velké Británie, USA, Řecka, Turecka a taktéž Libanonu se zúčastnily pátrání po zmizelé ponorce.
27. ledna rádiová stanice v Nikósii na Kypru přijala volání SOS na nouzové frekvenci Dakaru. Bylo zjištěno, že zpráva byla odeslána z oblasti jiho-východně od Kypru. Bohužel v této oblasti poté nebylo nic nalezeno.
31. ledna bylo rozhodnuto zastavit mezinárodní záchrannou operaci s odůvodněním, že šance na přežití posádky klesly téměř k nule. Izraelské záchranné jednotky pokračovaly v pátrání ještě další čtyři dny.
6. března vydal izraelský ministr obrany Moshe Dayan oficiální prohlášení pro Knesset (Parlament) o ztrátě INS Dakar a 69 členů její posádky. Byl vyhlášen den národního smutku. Vrchní rabín IDF (izraelské armády) poté vydal prohlášení, že všech 69 členů posádky Dakaru je považováno za mrtvé v souladu s Halachou (židovským právem).
Na hoře Herzel nad Jerzalémem, kde je pohřbena většina izraelských osobností, byl postaven památník a symbolický hrob Dakaru a jeho posádce. Je zde vyryto 69 jmen na hrobce ve tvaru ponorky a každý rok sedmého dne měsíce Adar, kdy zemřel Mojžíš, jehož hrob zná jen B.h, Izrael drží smutek a připomíná si padlé vojáky, letce a námořníky.
V Gosportu je Královské námořní muzeum ponorek nedaleko od místa, odkud vyplul Dakar na poslední plavbu. Část expozice muzea je věnována ponorce Dakar a seznamuje návštěvníky s následující indiánskou legendou:
Předtím, než byla ponorka prodána izraelskému námořnictvu, jmenovala se Totem. V roce 1945, kdy byla ponorka poprvé uvedena do provozu, představila se s totemem na stožáru. Totem patřil jednomu z indiánských kmenů v Kanadě. Legenda spojována s tímto totemem říká, že pokud bude na svém místě, ponorka prý zůstane nepoškozena. Během dvaceti let byl totem vždy přítomen na můstku při vyplutí a zakotvení v přístavech. Byly na něm zobrazeny blesk, medvěd Grizzly, kosatka dravá a boží oheň, které po celou dobu uchránily ponorku před poškozením. Po odstranění totemu se stalo neštěstí a ponorka spolu s celou posádkou zmizela.
http://www.submarines.dotan.net/dakar/
