V sobotu při cestě z knihovny do centra jsem potkala na lavičce u kontejneru sedícího místního oblíbeného bezdomovce čtoucího časopis. Napadlo mě, když tak rád čte, proč nechodí do naší knihovny, která je příjemným místem setkávání, přednášek, vernisáží nebo prostě jen místem, kde si půjčuju knihy, při jejichž čtení mě napadají často náměty na mé blogy. Většinou svůj nápad v zápětí hodím do administrátora a admini jej někdy hodí i do Zaujalo nás, či na titulku.
Pan Bezdomovec četl se zaujetím, které je často neobvyklé i u studentů před maturitou. Asi by potřeboval brejle, ale to mu vůbec nebránilo si vychutnat obsah média.
Proč tedy pan Bezdomovec nechodí do knihovny? On totiž nemá trvalé bydliště a peníze utratí většina z nich raději za krabicové víno. Tento pan Bezdomovec mezi krabicové nepatří, ještě jsem ho s krabicí nepotkala. Obvykle nese své dvě velké tašky od ubytovny Armády spásy, prošmejdí Šumperk a večer se odebere zpět do noclehárny, kde za malý poplatek dostane najíst a může přespat, alespoň doufám, že každý chladný a zimní večer a noc tráví tam.
Kdosi zavěsil na Fejsbuk fotku se zprávou, že kdesi ve světě, myslím v Americe, mají pouliční budky, kam lidé nosí vyřazené knihy ze svých knihovniček, aby umožnili dalším zájemcům si je přečíst. Dobrý nápad, že.
Jen se obávám, že u nás by nejen bezdomovci dali přednost okamžitému efektu prodeje papíru do sběrny. Nedávno jsem do kontejneru s papírem odnesla nějaké staré knihy, protože jsem se s nimi nechtěla vláčet do vzdálené sběrny. Během chvilky byly pryč.
Možná si někdo s chutí moje knihy přečetl. Stejně jako kamarád, který našel v popelnici Feuchtwangerovu trilogii o židovské válce. Moc se mu líbila a prý z ní pochopil, jak to bylo se vznikem křesťanství.
Během svátků za mnou přišla docela pěkně oblečená, vyhublá a bezzubá žena do průchodu, kde jsem právě vybírala peníze z bankomatu a prosila mě o peníze. U tohoto úkonu nemám ráda, když mě někdo ruší, je mi to podezřelé, a tak jsem nevrle zavrtěla hlavou, že nemám. Její straegie nebyla moc promyšlená, bankomat vydává jen bankovky, a ty málokdo odevzdá "žebrákovi".
Trochu se mi to rozleželo v hlavě a hned potom jsem vykoukla z průchodu, chtěla jsem jí nabídnout, že koupím něco k jídlu, bylo před polednem, ale už byla pryč.
Poté jsem zamířila na oblíbenou kávičku v Tulince ke své kamarádce a paní z průchodu se tam objevila a koupila si kopeček místní vyhlášené šlehačky. Poté, co jsem příběh vyprávěla servírce, hned prohlásila, že kdyby to věděla, natočila by jí šlehačku zadarmo. Hezké, že.
Musím se přiznat, že peníze na ulici nikomu nedávám, ale poslední dobou jsem bohužel změnila názor poté, co se čím dál častěji setkávám s chudobou a lidskou bídou. Doufejme, že to bude jen lepší, i když se říká, že někteří bezdomovci už si na svůj způsob života zvykli a volnost jim vyhovuje.
