Zaujala mě informace, že ředitelství muzea Yad Vashem v Jeruzalémě změnilo ke dni 2. července 2012 tam umístěný nápis, který znevažoval papeže Pia XII. (papežem 1939-1958). Tuto zprávu přinesl izraelský deník Haarec.
Pius XII.
V textu se psalo, že Pius XII. neodsoudil rasismus a antisemitismus, neprotestoval proti tomu, jak nacisté nakládali se Židy, a nezasáhl, když došlo k protižidovské razii v Římě. V novém textu nyní podle pravdy stojí, že už v roce 1942 během Vánočního poselství papež hovořil o „stovkách tisíc lidí, kteří byli bez jakéhokoli provinění, pouze z důvodů své národní či etnické příslušnosti popraveni anebo určeni k postupnému zániku.“ Nový text zdůrazňuje vysoký počet humanitárních aktivit, které sám papež Pius XII. inicioval na záchranu Židů.
Papež Pius XII., původním jménem Pacelli, je v dějinách II. světové války vnímán jako kontroverzní postava. Již před nástupem nacismu se Pacelli stal papežským nunciem (velvyslancem) v Berlíně, později již jako státní sekretář podepsal konkordát s Německem (podepsán 1932, smlouva zde měla zajišťovat ochranu katolické církve a platila i po válce v SRN) i s ostatními autoritativními státy (Rakousko), neboť v těchto zemích viděl mocenskou protiváhu Sovětskému svazu.
Uvedené změny památník Jad Vašem obhajuje tvrzením, že nové znění odráží „výsledky výzkumů provedených v minulých letech“, a odmítá obvinění, že by byla změna vynucena tlakem Vatikánu. Zároveň Yad Vashem vyzval Vatikán k otevření svých tajných archivů, týkajících se Pia XII. a období druhé světové války.
Nedávno jsem shodou okolností viděla film Šarlatový a černý (The Scarlet and the Black), americký válečný film z roku 1983 natočený podle knihy J. P. Gallaghera The Scarlet Pimpernel of the Vatican o skutečné postavě monsignora O'Flahertyho, který za druhé světové války v Římě založil a řídil podzemní organizaci, která zachránila tisíce Židů a spojeneckých vojáků uprchlých ze zajetí před Gestapem. Hlavní postavu ztvárnil Gregory Peck.
Msgre. Hugh O'Flaherty (1898–1963), známý jako Vatikánský bedrník (podle knihy Červený bedrník baronky Orczy), byl římskokatolický kněz irského původu, vatikánský diplomat a bojovník proti nacismu. V časných letech druhé světové války cestoval po zajateckých táborech v Itálii, pátral po spojeneckých vojácích, kteří zmizeli v akci, a pokud o nich něco zjistil, informoval o tom přes Rádio Vatikán.
V letech 1943–44 organizoval (nejprve sám, později s podporou Pia XII. a vatikánských úřadů) v římských klášterech, soukromých bytech, farmách a na vatikánských extrateritoriálních územích úkryty pro uprchlé spojenecké vojáky a Židy. Vybudoval rozsáhlou podzemní síť (napojenou na Vatikán, britské diplomaty a italské podzemní hnutí), kterou Němci nedokázali přes veškerou snahu významněji narušit.
Protože německá strana odhalila jeho úlohu, musel ukončit své výpravy mimo Vatikán (několikrát Vatikán přesto tajně opustil). Přežil atentát ze strany německých agentů provedený přímo ve Vatikánu a několik honiček s nimi mimo Vatikán. Němci požadovali jeho vydání, ale Pius XII. to striktně odmítl.
Po válce obdržel mimo jiných Řád Britského impéria a americký Řád svobody se stříbrnou palmou.
Červený bedrník je světově proslulý fiktivní hrdina románů a povídek baronky Orczy. Svou přezdívku převzal od malého červeného kvítku, drchničky rolní, anglicky Scarlet Pimpernel.
Červený bedrník, v normálním životě sir Percy Blakeney, žije na jedné straně život znuděného, zhýčkaného a užvaněného šlechtice, na straně druhé pod pseudonymem bojuje proti Francouzské revoluci a zachraňuje nevinné lidi zpod gilotiny.
Tento hrdina vystupuje v celé řadě románů a povídek baronky Orczy, na jejichž základě vznikly desítky televizních, filmových a divadelních adaptací.
V odkazu na tuto postavu získal slavný odpůrce nacismu Hugh O'Flaherty svoji přezdívku Vatikánský bedrník.
On není zde
Český překlad posměšné anglické písničky z příběhů Červeného bedrníka (jejím autorem je sám Berdník, který ji také jako sir Blakeney sám představuje anglické smetánce):
„On není zde a není tam,
toť pro Francouze hlavolam.
Snese se z nebe či v peklo vnik?
Ten zatrolený Bedrník!“
