Pokud toužíte letět nejpopulárnější linkou na světě, nastupte na palubu společnosti Alitalia. Je to úplně obyčejné letadlo. Nemá bar, a dokonce ani dvojitou postel. Kdokoli sní o hýčkání v oblacích, by měl raději zůstat na zemi.
Tento let je fascinující díky jednomu argentinskému pasažérovi jménem Jorge Bergoglio, alias papež František.
Novinář izraelského deníku Haaretz, Nisan Horowitz, se ptá: Přetvoří papež František katolickou církev v hnutí zasazující se o sociální spravedlnost? Je to neuvěřitelné, že jezuitský kněz všech lidí je nejvlivnějším a nejzanícenějším hlasatelem spojitosti chudoby s nespravedlností přerozdělování přírodních zdrojů.
Katolíci by se neměli rozmnožovat jako králíci, prohlásil na palubě letadla do filipínské Manily, když se tam diskutovalo o kontrole porodnosti. Přetvořili jsme svět ve velkou popelnici, konstatoval v letadle do jihokorejského Soulu. A kdo jsem já, abych jej mohl soudit? uvažoval v letadle z Brazílie při zmínce o homosexuálním knězi. Vatikánští zpravodajci zůstali s otevřenou pusou. V minulosti, kdy tato témata patřila k nejvýbušnějším v katolické církvi, by i mnohem mírnější výroky způsobily skandál.
Kromě senzace, kterou tato prohlášení způsobila, jsou nyní předurčena k široké diskuzi. Mnoho zpravodajů blízkých papežům v minulých letech, by se nikdy nezeptalo na určité otázky. Toto je nemyslitelné například v Bílém domě či pro izraelské politické zpravodajce. Důsledkem bylo, že čtenáři či diváci nikdy neměli možnost slyšet přímočarý lidský projev lídrů více než miliardy věřících.
Letadlo z Jižní Ameriky vzlétlo brzy ráno. Atmosféra v papežově letadle bývá uvolněná. Mluví se o kopané a islámu. O potratech a globálním oteplování. Ten muž se zajímá o všechno. Své výroky přímočaře vyslovuje jako blesky. Dokonce pronikají i neprodyšně uzavřenou sebestřednou izraelskou scénou.
Nedělá chyby. Je konzervativní klerik odmítající potraty, manželství mezi osobami stejného pohlaví nebo eutanazii. Ale on otevírá dveře v uvědomění, že to, co jimi proniká, je stále více v rozporu s tíživými dogmaty, kterých se jeho předchůdci drželi zuby nehty.
Takže co je vlastně záměrem papeže Františka? Chce být významnou postavou. Chápe, stejně jako stále více amerických politiků, že staré pravdy o rodinných hodnotách byly poplatné duchu dřívější doby. Papež čím dál více prosazuje socioenvironmentální pokrok. To je vzkaz prvního jihoamerického papeže katolické církvi a světu.
Ne bohatí by měli vládnout světu, prohlašuje. Už Ježíš o tom hovořil. František chce změnit způsob církevní charity, která háže drobky chudým, a tak jen zachovává nouzi. Zdá se, že papež prosazuje koncept sociální spravedlnosti, a v tom je obrovský rozdíl.
Samozřejmě se lze ptát, zda církevní hodnostáři jsou schopni podporovat sociální spravedlnost, protože je zde interní rozpor. Ale právě nyní to má účinek.
Protože ve skutečnosti neexistuje ve světě skutečný lídr, který by dokázal přesvědčit a strhnout lidi pro takovouto úžasnou myšlenku. Obama, Merkelová, Putin, Xi Jinping a David Cameron jsou všichni lobisty velkého kapitálu a hlavních znečišťovatelů životního prostředí. Často jsou oni sami problémem. Je to úžasné, že jezuitský kněz všech lidí je dnes nejvlivnějším řečníkem na světě v záležitosti propojení bídy a nespravedlnosti v přerozdělování světových zdrojů a bohatství. Už jeho první krok - výběr jména - byl revoluční. Je prvním papežem, který si zvolil jméno Františka z Assisi, který zasvětil celý život vymýcení bídy a lásce k přírodě.
Papež František se právě vrátil ze svého rodného kontinentu. Ačkoli není fanouškem liberální teologie jihoamerických levicových kněží, napadá neoliberalismus a globální finanční instituce. Přírodní zdroje patří všem, prohlásil v Ekvádoru, jakoby stál na izraelské ropné demonstraci. A mezi dvěma selfie má nový návrh: Každý, kdo se pyšní bohatstvím, které vede ke strádání ostatních, by měl platit sociální splátku.
Pokud bude takto dál pokračovat, pravděpodobně tím ovlivní historické změny v církvi a sociální roli náboženství. Změní toto konzervativními politickými prostředky? Ty v současnosti zachovávají existující pořádek ku prospěchu bohaté menšiny. Dojde ke změně a prosadí se principy rovnosti a sociální spravedlnosti? Čím více se odváží, tím silnější bude opozice těch, kteří sledují jen své zájmy. Bude zajímavé sledovat, kam až bude schopen pokračovat.
