Nárůst sebevražd v USA je důsledkem chybějícího smyslu života, tvrdí psycholog

Vyměnili Američané rodinu, sousedské vztahy a náboženství za demonstrace a protesty? Clay Routledge, profesor psychologie na  Státní univerzitě v Severní Dakotě, se od roku 1999 snaží vysvětlit alarmující nárůst sebevražd v USA.

Mnozí argumentují tím, že důvodem nárůstu sebevražd je selhání systému péče o duševní zdraví: lidé nedostávají služby, které potřebují, a že je zapotřebí účinnějších léků, lepší léčba a lepší přístup k léčbě.Routledge však o tom není přesvědčen.Poznamenává, že čím dál více lidí vyhledává léčbu deprese a úzkosti. Léčba těchto onemocnění se stala všeobecně dostupnou a přesto se zvyšuje počet sebevražd.
Routledge je naopak přesvědčen, že sebevražedná krize v USA je částečně krizí smyslu.Nedávné změny v americké společnosti, větší odloučenost a slabší pocit sounáležitosti zvyšují náš existenční neklid.Ačkoliv se snažíme rozptýlit (v dnešní době většinou úspěšně), uvědomujeme si, že všichni lidé, které známe, a na kterých nám záleží, včetně těch, o které se nejvíce zajímáme, i my sami, zemřeme.Navzdory našim pokusům tomu zabránit, chápeme, že bolest a smutek jsou nedílnou součástí života.Ale jaký je smysl života?Jedním ze způsobů, jak snížit tuto existenciální úzkost, tvrdí Routledge, je, že "musíme najít a udržovat vnímání našich životů jako smysluplné."Snažme se nejen žít, ale mít smysluplnou existenci.A když to tak necítíme, pak jsme psychicky zranitelní.
Podle Routledgeho to empirické studie potvrzují.Pokud máme pocit, že náš život nenese dostatečný smysl, pak je pravděpodobné, že zneužíváme alkohol a drogy, staneme se depresivními, úzkostnými a můžeme pak spáchat sebevraždu. A jsou to ti, kteří cítí, že jejich život je smysluplný, kdo jsou nejlépe schopni zvládnout ztrátu a trauma.
A měnící se krajina v USA podkopává jejich smysl života.Upadající význam sousedství, zmenšování rodiny a snižování významu náboženství představují "vážné ohrožení smyslu života".Američané dnes mají menší pravděpodobnost, že budou znát a spolupracovat se svými sousedy, že uvěří, že lidé jsou obecně důvěryhodní, a budou si myslet, že znají jednotlivce, kterým mohou svěřit. A také se rodiny stávají menšími - lidé se později berou a mají méněděti. Znamená toméně bratrů a sester, ale i méně strýců, tet a bratranců, se kterými se můžeme spojit, a kteří nás budou podporovat.Dále Routledge poznamenává, že dospělí s dětmi se více soustředí na významné záležitosti než dospělí bez dětí, zatímco rodiče mají větší smysl pro smysluplnost, když se zabývají činnostmi, které zahrnují péči o děti.Konečně, institucionální a sociální podpora pro smysluplný život, které přináší náboženství, také selhává.Více Američanů, zvláště mladých Američanů, se budou méně identifikovat s náboženskou vírou, navštěvovat církev nebo se nezapojují do jiných náboženských aktivit.
V tolika oblastech mizí tradiční způsoby, jak poskytnout lidem smysl života. Namísto toho nastupujezuřivé politické rozdělení.Routledge poznamenává, že existují studie, které poukazují na to, že "když jsou konfrontováni s jejich existenci ohrožujícími myšlenkami (např. připomenutí jejich úmrtnosti), lidé mají více předsudků ohledně jejich vlastního pohledu na svět, zvláště pokud nenaplňují smysl svého života z jiných zdrojů.Tímto způsobem může být naše roztříštěná politická kultura narušována nejen ideologickým nesouhlasem, ale také zoufalým hledáním, které je společné všem ztraceným duším, abychom našli smysl kdekoli."
Takže Američané vyměnili rodinu, sousedství a náboženství za demonstrace a nesouhlas?Není tedy divu, že sebevraždy jsou tam na vzestupu