Napiš o těch rohlíkách bez křidýlek

Je ráno, vedle u stolu sedí Prodavačka, v kavárně. Promíchává šlehačku s kávou a přikusuje rohlík s nahoře připečeným plátkem slaniny a sýrem. Přísedící se trochu dělá zle.

Prodavačka: Jak jsem jela ráno z domu, zastavila jsem se v Jednotě u autobusové zastávky, znáš to tam u nás, že.

Přísedící: Jo? Znám.

Prodavačka: Vždycky si tam ráno kupuju tyhle rohlíky.

Přísedící: Hmmm. Máš je ráda.

Prodavačka: No, mám. Je na nich plátek slaniny a sýra.

Přísedící (vegetariánka): Jo?

Prodavačka: No, ale tady je toho nějak málo.

Přísedící: Čeho?

Prodavačka: No přece toho sýra a slaniny.

Přísedící: Jak to poznáš?

Prodavačka: Protože jinde ty plátky přečuhují, a v tom obchodě je ta baba vždycky otrhne, ty rožky.

Přísedící: Jo.

Prodavačka: Napiš o tom, že to otrhuje, ať to všichni ví.

Přísedící: To bys jí měla říct, stěžovat si. Přece o tom nebudu psát blog.

Prodavačka: Naštvaně se koukne okolo, povzdychne, a cpe se dál.

S další přísedící proberou její bércáky, pěkně si je prohlédnou, a to už Přísedící přestane chutnat káva definitivně.

O něco později ženy zaplatí, rozloučí se s majitelkou a obsluhou, a vyrazí do práce. Pokračování zítra ráno.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lenka Hoffmannová | sobota 21.2.2015 16:47 | karma článku: 9,34 | přečteno: 929x