Město a lázně Poděbrady plus fotoblog

Nedávné školení pro metodiky anglického jazyka jsem prožila a užila si v lázeňském městě Poděbrady s malebným okolím. Nabízím vám nejzajímavější informace o městě a také fotky jako tip na prožití zajímavé a aktivní dovolené.

Sousoší u kolonády

Poděbrady leží na návrší nad Labem, cca 50 km od Prahy, v nadmořské výšce 184 m. Žije zde přes 13 tisíc obyvatel na cca 33 km².

Král Přemysl Otakar II. zde v polovině 13. století vybudoval kamenný hrad, dnešní zámek na hlavním náměstí. V roce 1420 se zde narodil Jiří z Poděbrad z rodu pánů z Kunštátu, český král (1458-1471), jehož synové povýšili Poděbrady v roce 1472 na město.

V roce 1839 koupil poděbradské panství vídeňský bankéř baron Jiří Sina. Natrvalo se zde usídlila až jeho vnučka Chariclea Ypsilanti s chotěm, bavorským knížetem Filipem Arnoštem Hohenlohe, kteří byli posledními vlastníky panství (vlastnili ho v letech 1885–1912).

V roce 1905 byl objeven pramen uhličité minerální vody při vrtání studny na nádvoří zámku. Místo pomocí proutku označil německý hrabě Karel Bülow a z hloubky 96 m pak vytryskl silný proud kalné železité vody, dnes Bülowův pramen.

Město se poté změnilo k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny a o rok později byly založeny poděbradské lázně specializované na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí.  

Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského města ve stylu secese.

Dominanty náměstí tvoří zámek a pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Schnircha.  V původně staré renesanční radnici sídlí od roku 1930 Městská knihovna.

Od náměstí k nádraží (budova z roku 1932, první funkcionalistické nádraží u nás) se rozkládá rozsáhlý lázeňský park s kolonádou postavenou v roce 1936.  

V parku jsou známé květinové hodiny z roku 1937. Většina okolních budov je funkcionalistických.  Známá je romantická Obereignerova vila v roce 1906 přestavěná ze staré opukové stodoly.

V budově bývalé školy dnes sídlí Polabské muzeum, jehož součástí je i budova středověkého špitálu, který založila první manželka Jiřího z Poděbrad Kunhuta ze Šternberka.

Městský hřbitov na předměstí Kluk zahrnuje i židovský hřbitov, jenž byl založen v roce 1898. Za protektorátu byly náhrobky odvezeny, obřadní síň postavená pro židovský hřbitov v roce 1900 je stále v provozu. Hřbitov je unikátním secesním dílem Josefa Fanty, zeď zdobí keramická díla Františka Bílka.

Poblíž zámku vede přes Labe železobetonový silniční most z roku 1953, který navazuje na dlouhý kamenný inundační most postavený v letech 1828–1831. Poblíž plnírny Poděbradky stojí nový most u soutoku Labe a Cidliny, který je součástí obchvatu Nymburka.

V roce 1870 byla postavena železniční trať do města a v roce 1905 rozšířena na dvoukolejnou.

V roce 1903 proběhla regulace Labe. V letech 1913–1918 bylo zbudováno zdymadlo a vodní elektrárna. Autorem je poděbradský rodák Antonín Engel. Až do 90. let 20. století sloužila řeka k dopravě uhlí pro chvaletickou elektrárnu. Vodní doprava byla zastavena a dnes se po řece plaví výletní lodě a nově lodě postavené v loděnici ve Chvaleticích plují ke svým majitelům. Na jih od města je v provozu přívoz.

V současnosti dominuje ve městě především sklářství, lázeňství a turismus. Poblíž funguje plnírna minerální vody Poděbradka. Jediným velkým průmyslovým podnikem jsou Sklárny Bohemia a sklářská firma J. Blažek Sklo Poděbrady. Sklárna byla otevřena v roce 1876 a od roku 1927 se proslavila výrobou olovnatého křišťálu.

Vzhledem k poloze v nížině protínají Poděbrady 2 cyklotrasy ve městě propojené moderní lávkou přes Labe. Nabízí se zde také další možnosti volnočasových aktivit.

Významnými rodáky kromě krále Jiřího jsou jeho dcera Kateřina (manželka Matyáše Korvína, uherského krále), bratři Mašínové, Miloš Forman (v zámku navštěvoval internátní školu, kde byl spolužákem Václava Havla), Marta Kubišová a Alice Nellis.