Masakr Babi Jar

Na Facebookové stránce Today in Jewish history (Dnešek v židovské historii) se dnes objevila tato fotka. Ženy v rokli Babi Jar u Kyjeva čekající na smrt.

Babi Jar 29. září 1941. Ženy čekající na smrt.

29. září 1941 nacisté začali masakr kyjevských Židů. Jen dva dny jim stačily na to, aby postříleli 33 771 Židů, mužů, žen a dětí a starých lidí.

V měsíci září 1941 po dobytí Kyjeva německými vojsky byla uveřejněna tato vyhláška: „Židé žijící v Kyjevě a jeho okolí se dostaví 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh ulic Melnichovská a Dochturovská (u hřbitovů ). S sebou si vezmou osobní doklady, cennosti, peníze, teplé oblečení, spodní prádlo atd. Všichni Židé, kteří neuposlechnou toto nařízení a budou přistiženi kdekoli jinde, budou zastřeleni. Všichni civilisté, kteří vniknou do budov evakuovaných Židů a odcizí jejich majetek, budou zastřeleni.“ Byl to začátek předem připravené akce, kterou naplánoval vrchní velitel SS a policie na Ukrajině Obergruppenführer Friedrich Jeckeln

Židé byli následně 29. září 1941 odvedeni ze shromažďovacích míst Sonderkomandem 4a, jemuž velel Standartenführer Paul Blobel do rokle Babi Jar, vzdálené 3 km od Kyjeva. Akce se účastnily i dva oddíly místního policejního praporu a ukrajinská milice. Židé byli na místě rozděleni do skupin, byly jim odebrány cenné věci a osobní dokumenty a bylo jim nařízeno vysvléci se do naha. Poté sestoupili do rokle, kde si je převzala Schutzpolizei. Muži, ženy i děti byli nuceni lehnout si obličejem k zemi a byli stříleni zezadu. Ti Židé, kteří přicházeli později, si museli lehnout na mrtvoly a očekávat smrtelnou ránu. Hrůzná jatka trvala 2 dny, 29. a 30. září 1941. Podle zprávy, která byla odeslána do Berlína, bylo zavražděno 33 771 Židů.

Tato akce se s ohledem na dobu provedení stala největší hromadnou popravou v dějinách lidstva a bohužel zde nebyla  poslední. V průběhu nacistické okupace sloužila rokle Babí Jar k dalším hromadným popravám "menšího" rozsahu. Na místě byly popraveny další desetitisíce Židů, Romů, Ukrajinců a Rusů. Byli zde popravováni též váleční zajatci a partyzáni.

Na masakr v Babím Jaru se mělo po válce paradoxně zapomenout, a to kvůli Stalinově antisemitské politice 50. let. Situace se změnila na přelomu 50. a 60. let, kdy místo navštívil známý sovětský básník Jevgenij Jevtušenko, který napsal báseň vztahující se k tomuto místu. V roce 1962 inspirován Jevtušenkovou básní složil svou světoznámou 13. symfonii Dmitrij Šostakovič. Památník všem obětem rokle v Babím Jaru byl nakonec postaven až roku 1976.

V tehdejší SSSR obsazené Německými vojsky se takových masakrů odehrály stovky. Židé byli také na ulicích masakrování místními občany. Antisemitismus byl zde již od dob carského Ruska velmi silný.

Symfonie Dmitrije Šostakoviče.

https://www.youtube.com/watch?v=Wl0jcgIpdSs