Lev Nikolajevič Tolstoj o pravdě, násilí a vládě

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 - 1910), ruský spisovatel a filozof, se narodil na malém rodinném statku u průmyslového města Tula asi 150 km jižně od Moskvy. Čtvrtý z pěti dětí studoval právo a jazyky na Kazaňské univerzitě.

Kvůli nedostatku finančních prostředků musel studia zanechat. Poté cestoval a psal. První román vyšel v roce 1852, ale jeho spisovatelská dráha byla přerušena krymskou válkou.

Během války sloužil jako dělostřelecký důstojník a posléze cestoval po Evropě, kde se setkal s mnoha dalšími literáty, včetně Victora Huga. (Hugův román Les Misérables z roku 1862 inspiroval Tolstého nejslavnější dílo Vojna a mír.)

Tolstoj je světově známým díky rozsáhlým románům Anna Karenina a již zmíněném Vojna a mír (1869). Spisovatelé včetně Dostojevského až po Virginii Woolf považovali Tolstého za „největšího ze všech romanopisců“. Pokud se týká minimálně kvantity, Tolstého filosofická překonala jeho beletrii. Napsal přes 50 filozofických děl, která se zabývající životem, vírou, vládou, násilím, pravdou a láskou. Jeho myšlenky odrážejí vliv křesťanského pacifismu, askeze a anarchismu.

Jak se lze dočíst v knize Ve spárech bolševické revoluce od Karla Richtera, Tolstoj si znepřátelil i cara svými názory, ovšem i ten se na něj v nejvyšší nouzi obrátil pro radu.

12 vybraných citací, které odrážejí jeho myšlenky relevantní dodnes:

1. Veškeré násilí spočívá v tom, že někteří lidé nutí ostatní, pod hrozbou utrpení nebo smrti, dělat to, co nechtějí dělat 

2. Nejnáročnější věci lze vysvětlit člověku s nejpomalejším myšlením, pokud si o nich ještě nevytvořil žádnou představu, ale ani nejjednodušší věci nelze objasnit ani nejinteligentnějšímu člověku, pokud je pevně přesvědčen, že už o věci všechno ví aniž má stín pochybnosti o tom, co je mu předkládáno

3. Po celé dějiny nenajdeme válku, která by nebyla vyvolána vládami, vládami samostatně, nezávisle na zájmech jejich lidu, kterému válka vždy uškodí, i když je vítězná

4. Uprostřed tohoto života založeného na donucování se jedna a ta samá myšlenka neustále objevovala mezi různými národy, a to, že v každém jednotlivci se projevuje duchovní prvek, který dává život všem, kdo existuje, a že tento duchovní prvek se snaží spojit se se vším podobnou přirozenost sama sobě a tento cíl dosahuje skrze lásku. - Dopis hinduistovi (1908)

5. "V našem světě si každý myslí, že se mění lidstvo, a nikdo si nemyslí, že by se změnil." - "Tři metody reformy" v pamfletech (1900)

6. Nejenže jednání vlád neodradí občany od páchání zločinů, naopak, toto zvyšuje kriminalitu neustálým narušováním a snižováním morálních standardů společnosti

7. Pokrok spočívá ne v navyšování pravdy, ale v jejím osvobození od různých nánosů, které se na ni nabalují. Pravda je získávána jako zlato, ne navyšováním jejího množství, ale vymýváním z ní všeho, co zlatem/pravdou není 

8. Anarchisté mají pravdu ve všem, v negaci stávajícího řádu i v tvrzení, že bez autority nemůže existovat větší násilí než pod autoritou za stávajících podmínek. Mýlí se pouze v tvrzení, že anarchie může být nastolena… bude nastolena pouze stále narůstajícím počtem osob, které nežádají po vládě ochranu a zvyšujícím se počtem osob, kterým bude stydno uplatňovat tuto moc

9. Hrdinou mého příběhu, kterého miluji nade vše celou svou duší, a kterého jsem se snažil vylíčit v celé své kráse, je PRAVDA

10. Pochopte všichni z vás, obzvláště mladí, že chtít násilím pomyslnou vládu nad ostatními prostřednictvím násilí, není jen nechutnou pověrou, ale i kriminálním činem. Pochopte, že tento čin, pokud nezajišťuje fungující humanitu, je jen lží či víceméně podvědomým pokrytectvím, kamufláží nejnižších pudů, které máme

11. Vím, že většina lidí - nejen těch, kteří jsou považováni za chytré, ale i těch, kteří jsou velmi chytří a schopni porozumět nejobtížnějším vědeckým, matematickým nebo filozofickým problémům - může zřídkakdy rozeznat i nejjednodušší a nejzřejmější pravdu, pokud je to zavazuje k přiznání nepravdivosti dřívějších závěrů, které oni sami formulovali

12. Až nyní jsem pochopil, že i když se lidem zdá, že život je péče o sebe sama, ve skutečnosti je to láska sama o sobě, kterou žijí. Ten, kdo má lásku,žije v Bohu a Bůh je v něm, neboť Bůh je milovat