Přístup většiny českých politiků a médií k pietnímu aktu v Letech byl letos ostudný. Médiím tato událost nestála za zmínku, naopak zúčastnili se jí velvyslanci USA, SRN, Francie a Velké Británie.
V neděli 13. května 2012 se konala v KP Lety pietní vzpomínka k uctění obětí letského tábora. Poklonit se památce Romů přišlo na provizorní pohřebiště okolo stovky hostů, mezi které patřila například místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Vlasta Parkanová, zmocněnkyně pro lidská práva vlády ČR Monika Šimůnková, senátor Tomáš Töpfer a velvyslanci.
Poblíž obce byl v letech 1939 až 1943 zřízen shromažďovací tábor Lety určený převážně pro Romy. Z tohoto tábora byli Romové odvážení do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v Osvětimi.
Usnesením vlády České republiky č. 589 ze dne 4. května 2009, které se promítlo do znění zřizovací listiny Památníku Lidice, přešla péče o pietní území bývalého cikánského tábora v Letech do působnosti této organizace.
Posláním Památníku Lidice je tak, kromě jiného, "péče o uchování trvalé vzpomínky na utrpení Romů internovaných v bývalém cikánském táboře v Letech včetně péče a úpravy pietního místa".
Tábor v Letech stál dva kilometry východně od obce Lety. První dozorci, příslušníci četnictva, přišli do tábora 6.6.1940 a práce v táboře jim byla nařízena rozkazem. Od 8.8.1940 sloužil jako pracovní tábor, následně od 1.1.1942 byl sběrným táborem.
10.6.1942 byl vydán výnos o potírání tzv. cikánského zlořádu (datum je shodné s datem vyhlazení Lidic). Poté na základě výnosu sepsaly policejní úřady a četnické stanice seznam Cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánsku. Kočování bylo zakázáno již v roce 1940.
Z doposud kárného tábora se stává cikánský. Někteří Cikáni přijížděli do tábora s celými rodinami na povozech. Koně, povozy, stany, cenné věci, hudební nástroje, vkladní knížky, peníze jim byly odebrány a vzaty do „úschovy“.
V létě 1942 bylo v táboře pro 300 osob evidováno 1145 lidí. Poslední evidenční číslo měl židovský lékař, který sem byl přidělen v lednu 1943.
Nebyl zde dostatek vody a baráky byly vlhké a plesnivé. V prosinci 1942 zde propukla epidemie skvrnitého tyfu. Z důvodu zanedbání povinností byl velitel, sadistický kapitán četnictva Josef Janovský odvolán.
V té době byla první stovka vězňů odtransportována a zavražděna v Osvětimi.
V průběhu epidemie byl tábor i pro dozorce uzavřen. Zemřelo téměř 400 osob, z toho 241 dětí mladších 14 let. V blízkosti tábora kvůli nebezpečí přenosu epidemie byl zřízen provizorní oplocený hřbitov, na jehož místě se dnes nachází žulový památník.
Od března do května 1943 byli všichni vězni odesláni transporty do Osvětimi. Z nich téměř nikdo nepřežil.
Dále si můžete přečíst článek Miroslav Kováče o letošním pietním setkání a informace o Památníku v Letech.
http://www.romea.cz/cz/zpravy/miroslav-kovac-pristup-vetsiny-politiku-a-medii-k-pietnimu-aktu-v-letech-byl-letos-ostudny
http://www.lety-memorial.cz/
http://www.icpisek.cz/docs/cz/atr76.xml
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/176337-na-pisecku-lide-vzpomneli-na-obeti-romskeho-holokaustu/
